Český jazyk

ŠKOLA

HRAČKY

TĚLO

Ve škole se učíme,

za vědomosti ručíme.

I když někdy někdo vrčí,

vědomosti teďka frčí.

Hraček máme doma dost,

hraj si s nimi pro radost.

Bejbi bora a Arabela,

tu a tu a tu bych chtěla.

Tělo každý musí mít,

nikdo bez něj nesmí žít.

Ruce, nohy, tělo hlava,

která lidem radu dává,

ruce, které pracují,

pak se z toho radují,

nohy běží k potůčku,

obejmout svou Bábušku.

 HOŠÍK

 ŠTIKA

 TIŠE

dal ježkovi k svátku botky,

pro lišku měl čtyři vši,

myšce dal past na myši

a prasátku rypáček,

to byl ale hlupáček.

Voda to je naše zlato.

Hlavně ať nám neutíká,

Nezapomínejte na to!

Jezte hezky tiše,

nebo vás ta spolykaná slova

budou tlačit v břiše.

ZAJEČÍ ŘÍKADLO

My jsme malí ušáci,

nemáme nic na práci.

Trénujeme běh a skoky

přes pařez a přes potoky.

Učíme se kotouly,

nekoukáme na bouli.

Přesmyčky

ÝNAZ NÝNOV ANÝZ VONNÝ

Povídání na slova

Pojď, je, plují, slyšíš, slyšíš, šumí, stéká, omámí, víme, znamenají, našli jsme, napsali jsme, pojď, je, půjdeme, chceme vidět, slyšet, cítit.

Pojď sem ! Slyšíš, po řece plují lodě. Slyšíš, jak šumí? Voda jim stéká po bocích. Našli jsme vyřezávané lodičky, víme, co znamenají. Napsali jsme na ně jména. Pojď, půjdeme je pustit po řece. Chceme vidět, jak plují, slyšet, jak hrají.

P R Ů Z K U M

My, náš myslivecký kroužek, jsme se vydali na průzkum. U Vysokého Mýta leží mýtina, na kterou jsme se omylem nachomýtli. Náš známý myslivec nám ukázal, jak rychle se smýká myška do díry. Postupujeme hlemýždím tempem mezi chmýřím z pampelišek a vidíme rozdmýchaný oheň. Pečeme párky a posloucháme bzučení hmyzu. Před odchodem uhasíme oheň, umyjeme se s mývalem v potoce a hurá domů. Myslím, že se nemýlím, když řeknu, že to byl krásný den.

Zajíc Zaza zajel závod za zebrou Zuzanou. Zebra zvítězila za zámkem Zvíkov. Zajíc zabloudil za Znojmem. Zebra Zuzana za závod získala zlato. Zuzanino zlato zázračně září. Zajíc Zaza získal zdravou zeleninu. Zítra zase závodí.

Brzy jsem se dozvěděl,

Že v Praze je letiště.

Vypadá to nevinně,

Nazývá se Ruzyně.

Mluví se tam jazyky,

Nikde žádné paniky.

Myš a hlemýžď si usmysleli, že se z mýtiny vydají do Litomyšle. Nejprve se umyli a vydali se na cestu. Po mýtině létal hmyz a chmýří. Také se k nim nachomýtli ptáček. Zeptal se jich, kam jdou. „My jdeme do města," řekla myška. Ptáček odpověděl: „Pokud se nemýlím, do města se jde na druhou stranu."

Jeli jsme na mýtinu u Litomyšle a mysleli jsme, že tam uvidíme jelena. Mýlili jsme se, nachomýtnul se nám tam jen hlemýžď a myš. Kolem lítal všelijaký hmyz. Vraceli jsme se domů a na silnici to s autem smýkalo. Přijel jsem domů a umyl jsem si ruce mýdlem. Maminka mi říkala, že mám zamykat. Ráno venku poletovalo chmýří pampelišek a my jsme mysleli, že sněží.

PASTELKA

ČEŠTINA

NEMČINA

Všechny kytky, kočky, tůje

Krásně mi je namaluje.

Ale hlavně, že má čas

Namalovat hezký klas.

Čeština je má velká láska,

Už vím, co je samohláska.

Vymýšlím si na splátky,

Nejrůznější pohádky.

Před němčinou se já šlechtím,

Hrozně ráda totiž šprechtím.

Říci: „Ich bin dum?"

To dnes není žádný um.

Říci: „Ich bin klug."

To vám řekne každý kluk.

BOBR

 SOVA

Líný Emil z města Semil

Před zrcadlem naříká.

Protože se včera nemyl,

Uviděl v něm čuníka.

Bobr dneska povídal,

že jezevec pojídal

žaludy a kaštany

A byl z toho naštvaný.

Sova houká,

Že veverka zoufá.

Sova říká nezoufej,

Do rána ti bude hej.

Veverka se urazila,

Že ji sova podrazila.

Veverka zas zoufala

A sova si houkala.

ČERVENKA

 HÁDANKA

Červenka dnes říkal,

Že se kuna loudala.

Kde jsi kuno byla dnes?

Žes zameškala ples?

Hodně bručí BRUM

Nepije rum. Včera, dneska, zítra zas,

Nevadí mu ani mráz.

(medvěd)

KVĚTINA KVĚTA

Květina Květa byla chudák, protože ji v květinářství zapomínali zalévat. Ostatní květiny vždy zalévali, ale na Květu zapomínali. Asi proto, že byla tak maličká a nebyla vidět. Ale jednoho dne do květinářství přišla docela malá holčička mamince koupit květák a zahlédla Květu a moc se jí zalíbila. Květu si odnesla domů, ale když uviděla její poslední květ, jak usychá, bylo jí Květy moc líto. Ale holčička se o Květu pečlivě starala, takže Květa neuschla. A šťastná žije, doufám, pořád.

MYŠ

KOŤÁTKO

Myš je šedá a nezbedná.

Například když doma jíte párek,

Ona vám ve spíži okusuje škvarek.

I na poli vám někdy

Ukousne řepu nebo brambory.

Proto na myš nedejte

A ihned jí nandejte !!!!

Máme malé koťátko,

je to naše mláďátko.

Mám ho moc ráda,

alespoň mám kamaráda.

Má taky matku Katku.

Chce si hodně užívat,

u nás musí přebývat.

V Litomyšli u lesa bydlel v hájovně myslivec. Každé ráno se umyl, pozamykal hájovnu a šel na lesní mýtinu. Když přicházel k mýtině, náhle začalo pršet a noha se mu smýkla po pařezu, kde byl hlemýžď a mnoho hmyzu. Štěstím se tam nachomýtl dřevorubec, pomohl myslivci do hájovny. Šel pro dříví, aby mohl rozdmýchat oheň v krbu. Přes cestu mu přeběhla myš a létalo chmýří.

HÁDANKY

Někdy naštvat nás může,

ale často pomůže,

je to dobrá věcička,

má ho každá babička.

Večer nám pusu dává,

bere nás jak kamaráda,

má nás moc ráda.

Často otravná je,

někdy krev nám pije,

různou velikost má,

ani na svátek pokoj nedá.

Byl jednou jeden drak a bydlel u Bydžova. Ostatní obyvatelé se ho báli. Jeho příbytek byl obklopen bylinami. Když vstoupil do Bydžova, utekl všechen dobytek i naše kobyla. Jednou si obyvatelé Bydžova oddechli, drak změnil příbytek, odstěhoval se do Přibyslavi. 

Když jsem byl malý, bydleli jsme v Přibyslavi. Protože jsme měli malý byt a nevešel se nám do něj nábytek, přestěhovali jsme se do Bydžova na venkov. Pořídili jsme si dobytek, v Bydžově byl obyčej chovat býka a kobylu. Také sbíráme léčivé byliny. V novém příbytku se nám žije dobře.

PŘÍBĚH O SOVĚ

Byla jednou jedna sova a ta viděla druhou sovu a zamilovala se do ní a řekla: „ Pojď na tu skálu, pojď tam, kde plují oblaky rychleji než jinde. Slyšíš, jak šumí obloha a tam šumí ještě víc." A tak tam letěly. A obě omámila vůně kytek. „Víš co pro mě ty květiny znamenají?" pravila sova, ale bylo pozdě, druhá sova byla pryč. První sova našla jen pírko a cítila smutek.

KOČKA

Běhá, běhá po lese,

Směje se a směje se.

Utíká a brečí Terka spanilá,

Hodná a hezká,

Běhá a běhá po lese,

Nebreč, mámo, najde se.

Mami, mami, mamičko,

Utíká nám sluníčko,

Utíká nám čím dál víc,

Nebreč,Víte, večerník.

Kočka, kočka ušatá,

Na dva vousy chlupatá,

Běží, běží po lese,

Třese se a třese se.

KDO JE TO?

JARNÍ KVĚTY

BERUŠKA

Je moc krásná, rád ji mám.

Milá šťastná, tu já znám.

A nad její pohlazení

v celém širém světě není.

Jarní květy krásně voní,

kdo je moudrý, ten se skloní.

Jarní slunce s láskou svítí,

kdo je moudrý, ten to cítí.

Sedm teček na kabátku,

každá černá jako noc.

Beruška je na oplátku nosí ráda

-a to moc !

MICINKA

SPORTOVEC

LÍSTEK

U babičky máme kotě,

říkáme jí Micinka.

Tiše spinká v malé botě,

protože je malinká.

Chci být silák jako táta,

sportování to mne láká.

Přeskočím překážku, každičkou laťku,

doženu Pepíka, předběhnu taťku.

Mám barevné šaty

jako nikdo jiný,

poletím si taky,

vůbec nejsem líný.

DRAKŮV FRAK

ZIMA

ZIMA

Koupil si dráček

na nový fráček.

Na každém knoflíčku

bude mít pentličku.

A teď si drak

obletí mrak.

Bílá barva - to je sníh,

Bílá barva - to je smích.

Bílá barva - to je zima

A ta zima -ta je príma.

Zima to je bílá paní,

těšíme se všichni na ni.

Potom přijdou Vánoce

přesně jednou po roce.

 SMRČEK

 LYŽE

I když jsem jen šprček,

říkají mi smrček.

Na Vánoce u lidí,

to se teprv uvidí !

Nazdobí mi větvičky,

budu zářit celičký.

My jsme dvě sestřičky,

na vaše nožičky,

Jezdíme z kopečka,

nemáme kolečka.

Zebra Zuzana

V jedné zoologické zahradě bydlela v kleci číslo 36 tříletá zebra Zuzana. Bylo to velmi zajímavé zvířátko. Zebra Zuzana měla spoustu kamarádů, ale nejlepší byl Zdeněk, to je zubr z jižní Ameriky, přezdívkou Zub. Jednoho krásného rána se zoologická zahrada rozproudila dětmi ze Základní školy Domamil. Za chvíli byly děti u klece, kde bydlela zebra Zuzana a vedle ní zubr Zdeněk. Mezi dětmi byly dvě kamarádky Zora a Zdeňka. Obě dvě holky měly vanilkovou zmrzlinu. Zora řekla Zdeňce :"Hele, ta zebra vypadá ,jako kdyby měla hlad, pojď, dáme jí trochu líznout." Zdeňka si myslela, že se zvířata v ZOO nemají krmit. Ale to už dávala Zora ruku do klece, kde bydlela ta zebra. Zuzana hned běžela ke kleci, byla by si lízla, ale Zdeněk křikl:" Pozor, Zuzano, jestli si lízneš, tak tě budou bolet tvoje zářivé zuby a později i břicho!" Zebra Zuzana chvíli přemýšlela a potom raději odešla ke kupce sena. A od té doby se Zuzana vyhýbala všem zmrzlinám v okolí.

Pyšný netopýr

V jednom skalním útesu žil netopýr a ten netopýr byl velice pyšný na svá třpytivá křídla. Strejda slepýš mu říkal, aby nebyl pyšný, že se s ním nikdo nebude kamarádit ! Dokonce ani strýček slepýš. Jednoho třpytného rána do skalisek,kde bydlel netopýr, přišli dva pytláci a jako první jim přinesl pysk na slinu náš pyšný netopýr. Řekli si : „Ten má ale třpytivá křídla." Chytli ho do pytle a šli do jejich chaty. Netopýr zbytečně naříkal, nikdo ho neslyšel. Strýčkovi slepýšovi bylo taky pyšného netopýra líto, ale v duchu si říkal : „Pýcha předchází pád.!!!"

HÁDANKY

Chodí stále za patami,

Když je slunce,

Je tu s námi a

Pouze když kráčíš tmou,

Opustí zem u nohou.

Čtyři nohy v kožichu,

Chodí lovit potichu,

Dvanáct drápků v kožichu

Číhá, číhá na myšku.

Kožich má však chodí bos,

Nejlepší je na něm nos,

Když návštěva nese dárek,

Z dálky pozná - je to párek !

Kdo vejde do místnosti i zavřeným

oknem?

 ZIMA

 NA SANÍCH

Radostí je plno všady.

Postavíme sněhuláky,

Bambulaté panďuláky.

Každý se raduje,

Padá sníh, padá sníh,

Už jedeme na saních

HÁDANKY

Popelka ho přebírá,

pne se do výšky.

Kdo si na něm pochutná?

Holub nejspíše.

Má tvar jako báň kostela,

sukní, co jen si ráčí,

uvnitř panenku doběla,

po které oči pálí.

Zelené, žluté, červené

člověku žízeň zažene.

Který strom má v září k mání

to slaďoučké pochutnání.

Kdo k němu čichá v malé chvíli,

uroní slzy krokodýlí.

Ne každému takhle škodí,

k ovaru se tuze hodí

Tenké tělo, velká hlava, ostré zoubky.

Dírkou do dveří pojukává do chaloupky.

Vousy nosí na tyčce.

Celou kuchyň vysmýčí.

Pěkně vítám ! Dobrý den !

Hned budete usazen.

Jako pejsek věrně čeká,

vedle stolu. Nezaštěká !

Mlčely a seděly,

zlatě na svět hleděly.

Když spustily svoje břinky,

roztančily se i holinky

ve svátek a v neděli.

Když udělá ko, ko, ko,

načechrá si peří.

Bude vejce naměkko

pro mne na večerři.

Pluje v mráčku, mává z vláčku,

padá v dešti, listí leští.

Když ji mrazy na zem srazí,

leží v závějích coby bílý sníh.

(hrách, cibule, jabloň,křen, klíč, smeták, židle, činely, slepice, voda)

O líném myslivci

V Nezamyslicích v myslivně bydlel myslivec Přemysl se svojí ženou a synem Přemyslem. Mladý Přemysl si usmyslil, že nebude pracovat a bude líný. Tento úmysl dobře plnil. Nepohnul se ani, když kolem lezl starý myšák nebo když bylo potřeba rozdmýchat oheň v peci. Přemyslovi se líbila mladá mydlářka, která chodila kolem myslivny s mýdlem na zámek. Mladá mydlářka byla velice krásná a na líného myslivce ani nepomyslela. Přemysl se nad sebou zamyslel, vymýtil svoji lenost z těla a namluvil si krásnou mydlářku.

SAFARI

Pojedeme na safari,

Viděli jsme pivovary.

V nich si pivo dáme,

Pak si zazpíváme.

Viděli jsme hezkou opici,

Jak má Dlouhou hadici.

Potkali jsme hezkého jelena,

Před námi louka zelená.

Viděli jsme Vítka,

Jak má na sobě smítka.

Pak jsme jeli nazpátek,

Už má Vítek čistý kabátek?