Jak se stalo, že se k nám dostal dub z Osvětimi

Na podzim 2012 zorganizoval pan učitel Řepa zájezd do Osvětimi a Březinky. Tam v místech utrpení zvedl ze země pod duby pár žaludů pan učitel Kabelka. Přesně věděl, co s nimi udělá.

Po návratu společně se žáky je zasel na naší nově vznikající školní přírodní zahradě. A doubky se začaly snažit. Na jaře už byly vidět malé stromečky. Ale ouvej! Přijel bagr a začal  řádit  podél říčky Rokytky při čištění jejího koryta. Když jsme řidiči řekli, co máme na záhonku za vzácnost, dokázal mistrně ten malý kousek půdy objíždět, a tak sazeničky přežily bez úhony díky ohleduplnosti a péči lidí.

Mohly si klidně růst. V srpnu 2015 si jeden z doubků vybrali martínkovští občané a slavnostně ho pak zasadili na martínkovské návsi při příležitosti udílení titulu Vesnice Vysočiny 2015. Informační cedulka je dílem Mgr. Řepy a vypovídá velice stručně o původu stromečku.

Letos na jaře se do světa vydaly další doubky jeden k nám na Dálku a druhý do Budkova. Třetí je na podzim připraven na cestu do Jakubova. Všude budou připomínat místo svého původu a budou tichou vzpomínkou na veliké utrpení. Budou i nadějí, že bude lépe a tragedie podobná Březince se nebude opakovat.