Naší pravidelnou aktivitou je pořádání Sportovní olympiády pro okolní malotřídní školy. Letos budeme mít jubilejní 10. ročník. Většinou změří své síly čtyři školy. Mezi ně patří pravidelně ZŠ a MŠ Lesonice, ZŠ a MŠ Jakubov, ZŠ Budkov. Méně častěji ZŠ a MŠ Litohoř. Letos přislíbila účast i ZŠ Budiškovice.
Zúčastněným školám zasíláme PROPOZICE + časový harmonogram (2008)
(2007) Propozice a časový harmonogram akce.
Soutěžíme na fotbalovém hřišti ve dvou kolektivních disciplínách: malé kopané a vybíjené. Jednotlivci pak změří síly ve třech kategoriích: běhu na 50 m, skoku dalekém a hodu kriketovým míčkem.
TJ Sokol Domamil nám vždy vzorně upraví hrací plochy, propůjčí kabiny a otevře i kiosek s občerstvením.
Druhým rokem se stávají fandy i děti z jakubovské a naší mateřské školy. Nejenže navštíví kamarády v domamilské školce, ale malí sportovci si zkouší také zasoutěžit.
Dopravu a občerstvení závodníků ponejvíce sponzoruje Obec Domamil. Pouze 7. a 9. ročník Sportovní olympiády jsme uskutečnili za podpory z Fondu Vysočiny.
Celkové náklady z projektu (7. a 9.ročníku) činily 34 094,60 Kč, z toho podpora z Fondu Vysočiny byla 11 723,- Kč. O zbylé náklady sportovních olympiád se podílí Obec Domamil a ZŠ Domamil.
Autory projektu byli Mgr. Jaroslava Kloboučková (7.ročník) a Mgr. Zdeněk Řepa (9.ročník).
Vendula Svobodová, žákyně 9.ročníku
IX. SPORTOVNÍ OLYMPIÁDA
- DOMAMIL 2007 -
Tento projekt vznikl
za finanční podpory
kraje Vysočina
Pátek 18. května byl pro mnohé úplně normální den, ale pro čtyři školy den výjimečný. Základní školy z Budkova, Lesonic a Jakubova přijely do Domamile změřit síly v hodu míčkem, skoku dalekém, běhu na 50m, vybíjené a kopané.
Už při nástupu bylo cosi cítit ve vzduchu, a nebyl to zápach z blízkého kravína :-). Byla to soutěživost, nedočkavost a chuť závodit. Ještě pár slov od pana učitele Řepy a jde se na to!!
Všichni účastníci se ihned přesunuli ke svým stanovištím. Jen ti, co zrovna nebyli na řadě, se dali do ochutnávky svačinky, která byla nachystaná pro všechny závodníky. To všechno dokumentovali dva fotografové, kteří pobíhali z jednoho místa na druhé s cílem toho nejvíce zachytit. Mnohým mohli připadat jako blázni, kteří neví, co dřív fotit, ale skutečně toho bylo dost. Napětí v tváři skokanů, když očekávali hlášení délky skoku, jejich odrazy, doskoky. Úsilí, které bylo vidět na běžcích i fotbalistech. Občas i malé zklamání nad nepovedeným výkonem.
Na této již 9. sportovní olympiádě panovala skvělá nálada. Fandilo se, jedlo se, ale hlavně se závodilo. Z hřiště, kde se hrála vybíjená, byly slyšet výkřiky radosti, zklamané bručení, nárazy míče, píšťalka rozhodčí, občas nějaká ta reklamace. Děvčata, která vybíjenou hrála, brala každý míč ohromně vážně, jako by měl být poslední. Tohle správné nadšení pro hru bylo vidět i u ostatních. Ale mně osobně se zdálo, že právě u vybíjené byly ty emoce nejvíce vidět. Tahle hra dokázala strhnout i přihlížející, kteří ani netušili, že si křečovitě mačkají ruce, poskakují, občas něco vykřiknou, dupou a vztekají se.
U skokanů je to více o soustředění, aby dokázali trefit odraz. Tady by možná všechen ten rozruch, který byl u vybíjené, škodil. Ale to neznamená, že se tady nefandilo. Fandilo se všude, jen někde více hlasitě. Například u běhu by asi hlasitější povzbuzování nevadilo, protože závodník, když běží, nevnímá nic kolem sebe, je jakoby v transu.
S přibývajícím časem se blížilo velké finále v běhu na 50m. Všichni se začali soustřeďovat do místa, kde se mělo závodit. Takovou atmosféru, jako mělo tohle finále, jsem nečekala. Fandili všichni bez rozdílu, protože každá škola v něm měla svého závodníka. A fandilo se nahlas, hodně nahlas. Dalo by se to přirovnat k menšímu a slabšímu rockovému koncertu.
A můžeme jít domů. Ale pozor!!! Ještě slavnostní vyhlášení výsledků a odměnění vítězů. Sluníčko se sice poprvé za celý den schovalo, ale všechny zúčastněné hřála dobrá nálada a vítěze medaile pohupující se jim na krku. Myslím, že se tahle sportovní olympiáda povedla a všichni na ni budeme vzpomínat jako na dopoledne, kdy jsme se nejen ulili ze školy, ale hlavně se pobavili sportem a něco málo pro sebe udělali.
