Naše škola slaví 70 let - text fotoknihy

 Text kniha DOMAMILSKÁ ŠKOLA slaví 70

Úvodem

Naši školu všichni známe a různým způsobem se nám vryla do paměti. Je jisté, že jsme tu navazovali svá první přátelství, která mnohdy přetrvávají dodnes a jsou pevná, ať už nás osud zavál do různých koutů země nebo žijeme stále vedle sebe. Víceméně se rádi vracíme do míst, kde nám svět připadal jednodušší a čistší. Problémy se daly řešit a lásky byly něžné.

V současnosti jsou součástí základní školy tři budovy, budova č. 10 - 1. stupeň + školní družina, budova č. 115 - 2. stupeň s ředitelstvím, budova č. 135 - mateřská škola a školní jídelna. Škola v současnosti zaměstnává 25 lidí a navštěvuje ji ve šk. roce 2017/2018  97 žáků ZŠ a 34 dětí MŠ. Já se budu věnovat jen základní škole.

Pojďme si zavzpomínat a připomenout si roky minulé. Bude to stručná procházka. Nedá se vypsat vše, ale věřte mi, že jsem se snažila. Promiňte mi, když tu něco nenajdete, přece jen jsem tu „jen“ 20 let, ale to mi nebrání v tom, abych o domamilské škole netvrdila, že je moje. Jsem ráda, že mě osud zavál sem a vážím si toho, že se mnou na pracovišti jsou tak šikovní a spolehliví lidé.

Stručná historie školy

Domamilská škola, budova č. 115, oslaví v září 2018 své 70. výročí od založení. 1. stupeň, budova č. 10, je tu však mnohem déle, podle zápisu z roku 1837 od nadučitele Antonína Vandy sem škola vlastně patřila odnepaměti.

Za posledních 70 let byl

nejvyšší počet žáků v letech 1986/87 : 195 žáků (1.st. 124 + 2. st. 71)

                 a nejnižší v letech 1948/49 :   79 žáků (1. st. 39 + 2. st. 40).

Během těchto let se v domamilské škole vystřídalo 117 učitelů.

  1. stupeň, budova č. 10

Podíváme-li se do staré školní kroniky, která začíná zápisem školního roku 1915/1916 a končí školním rokem 1949/1950, zjistíme, že se předpokládalo založení školy se založením kostela, stejně jak tomu bylo i v ostatních místech, ale není možné najít jméno prvního učitele.

Přiložený seznam se jmény učitelů je doložen až od roku 1791, ale některá jména se vyskytují už v záznamech z farního archivu (od 1664), díky zápisům v křestních knihách, kde jsou tito uvedeni jako otcové nebo kmotři. Jako první takto jmenovaný je Jiří Javorovský (1664). Dalšími - již doloženými - jsou učitelé:

Josef Moravec (1791 -1821), Antonín Vanda (1821 -1841), Josef Řezníček (1840 - 1868), Conrad Kněžíček (1868 - 1903), Antonín Durda (1878 - 1879), Josef Čada (1881 - 1882), Josef Dvořák (1882 - 1885), Ignát Svoboda (1885 - 1887), Marie Novotná (1886 - 1888), Rudolf Neuschl (1887 - 1888), Aloisie Kněžíčková (1888 - ), Fr. Bauer (1888 - 1890), Karel Hustý (1890 - 1891), Ladislav Votava (1891 - 1897), Fr. Dadák (1894 - ?), Marie Dadáková (1897 - ?), Karel Pokorný (1897).

Počty žáků byly oproti současnosti opravdu úctyhodné např. ve školním roce 1882/83 celkem 235 žáků, z toho 122 hochů a 113 dívek. Nejmenší počet žáků ve staré škole byl v letech 1895/86 a to „jen" 112.

 

Vybrala jsem pár ZAJÍMAVOSTÍ z kroniky:

1854 učitelé zároveň vykonávali funkci kostelníka.

1858 byla za přítomnosti četnictva zaházena jáma, která byla na návsi velmi blízko školní budovy, kterou byla sváděna hnojovka z domu č. 9 p. Jiřího Janíčka.

Od roku 1871 (podle nařízení císaře Fr. Josefa I.) přestali učitelé vybírat od svých žáků školné a bylo jim vypláceno služné. Od téhož roku vzhledem k velkému počtu žáků a na žádost Ant. Klepáčka, předsedy místní školní rady, byla domamilská škola namísto jednotřídní dvoutřídní. V této staré škole se povětšinou učilo náboženství, teprve v r. 1886 bylo ustanoveno společné místo učitelky ručních prací.

V 1891 byli „odškoleni" nejprve žáci z Vranína a „přiškoleni" do Litohoře a 1893 „odškoleni" žáci ze Štěpkova, protože si zřídili školu vlastní.

Samotná budova č. 10 (prý to byla „chatrč, obsahující jednu nízkou a těsnou učírnu, a to ještě velmi vlhkou, pak bytu učitelova") byla zbourána v r. 1837 a na jejím místě postavená nová škola, téměř tak jak ji známe s úpravami dodnes. Po čas stavby se vyučovalo v č. 11 tzv. Salakvarda a v č. 59 tzv. Hruzka. Náklady na stavbu nesl vysocerodý pan Maximilian hrabě z Valisu a stavbu provedl stavitelský mistr Sika z Dačic.

1896 o prázdninách postavil zedník Adolf Suchánek nové záchody.

V letech 1897/98 byla provedena výměna malých oken za velká, z kamenů zbylých z bourání byl upraven příchod ke škole.

Součástí školy byl i byt pro učitele. Během let 1820 - 1969, kdy byl byt zrušen, se zde vystřídali v bydlení tito učitelé (seznam sepsal VOS) : 1820 Josef Moravec, 1825 Antonín Vanda, 1847 Josef Řezníček, 1876 Václav Fabeš, 1878 Conrád Kněžíček,1898 František Dadák, 1920 František Moravec, 1935 František Nechvátal, 1942 Karel Traxler a 1950 - 1969 Josef Nechvátal.

První školní kronika zaznamenává nejen události od roku 1837 do 1915, ale dívá se i hluboko do historie. Její součástí je i seznam vojáků s údaji, kde  sloužili, kde byli zajati či raněni. Tuto kroniku škola předala Archivu do Moravských Budějovic.

 

  1. stupeň, budova č. 115

Jejímu otevření předcházely různé návrhy a úvahy, kde novou školu postavit. První zmínka o tom, že by bylo nutné zřídit i měšťanskou školu nacházíme ve školní kronice. Podle ní dne 20. června 1947 přijel na zdejší školu zemský školní inspektor Štěpánek z Brna. Citace ze zápisu: „Podle jeho zpráv hodlá ZŠR a MŠO zříditi v Domamili měšťanskou školu. Pan ZŠI poskytl nutné informace správci školy a předsedovi MNV a vybídl je k intensivní práci pro získání újezdní měšťanské školy. O měšťanskou školu se ucházejí také obce Lesonice, Budkov a Martínkov. Proto je nejvýš nutné, aby se podnikly všechny kroky k tomu, aby újezdní měšťanská škola byla zřízena v Domamili."

  1. června 1947 na jednání místního národního výboru o vhodnosti a schválení vyhlédnutého stavebního pozemku pro zamýšlenou novostavbu obecné a mateřské školy v obci Domamili zvolili ze dvou navrhovaných stavenišť variantu „Na výhoně". Citace ze zápisu: „Vyhlédnuté pozemky nalézají se ve vidlici státní silnice II. třídy Martínkov - Domamil a okresní silnice Meziříčko - Domamil a při místním hřbitově, které ohraničují staveniště na straně východní a jižní. Staveniště ve směru severním a západním není plošně omezeno. Doporučuje se zajistiti pro stavbu škol území mezi oběma silnicemi o výměře asi 3 ha bez plochy hřbitova a na severu ohraničená čarou probíhající vrcholem terénní plochy. Území staveniště má nadmořskou výšku asi 450 m k okresní silnici a směrem k obci. Výhledy školních učeben budou směřovati k obci a na záhumenice statků. Obecní hřbitov, který jest nevhodně situován na křižovatce státní a okresní silnice a překáží rozhledu v zatáčce, bude nutno přeložiti na výhodnější místo a dosavadní plocha hřbitovní bude změněna po vytvoření přehledu na křižovatce silnic na sadovou plochu.

Komise současně konstatuje, že vyhlédnuté staveniště vyhovovalo by i pro výstavbu újezdní měšťanské školy jako výhodný střed pro školní újezd, který budou tvořit obce Domamil, Štěpkov, Komárovice, Vranín a Martínkov. Staveniště leží ve zdravé poloze a poskytuje dostatečný prostor pro vytvoření školního střediska s hřišti a školní a pokusnou zahradou, případně i pro stavbu bytu pro učitele. Aby vozový provoz na okresní silnici, k níž bude obráceno hlavní průčelí školních objektů, nerušil školní vyučování, doporučuje se školní budovy situovati s náležitým odstupem od trasy této silnice. Školní hřiště by bylo vhodné situovati ke státní silnici za hřbitovem. 

Přítomní:za MNV v Domamili předseda MNV Gracián Kabelka a člen výboru Tomáš Bláha, za místní školní radu v Domamili předseda MŠR Antonín Polenda, za správu školy v Domamili správce školy Jan Holík, Ing. Jaroslav Maršálek, obvodový plánovatel, za okresní školní výbor v Mor. Budějovicích Josef Kozák, okresní školní inspektor, za ONV v Mor. Budějovicích Dr. Miloš Hornanský, vrchní rada pol. správy, Ing. Stanislav Hrb, technický rada a architekt, MUDr. Jan Čapka, zdravotní komisař.“

Naštěstí toto staveniště nebylo zvoleno a zasloužený klid zůstal zachován všem, kdo byli pohřbeni na místním hřbitově.

 

ÚRYVKY ZE ŠKOLNÍ KRONIKY:

„Brzy po našem osvobození z područí nacistického Německa v r. 1945 se počalo mluvit o zřízení střední (pozn.: dříve měšťanské) školy v severozápadní části moravskobudějovického okresu. Střední školy bylo v této části okresu třeba, neboť děti, jestliže chtěly střední školu navštěvovati, musely docházeti nebo dojížděti na kole do Moravských Budějovic, vzdálených od většiny obcí průměrně 10 km.

O školu se v ten čas zajímaly obce Lesonice, Martínkov, Domamil a Budkov. Po delších, někdy i bouřlivých jednáních se zástupci uvedených obcí bylo konečně rozhodnuto, aby střední škola byla zřízena v Domamili, jako přirozeném zeměpisném středu kraje.

 Po velikém úsilí a dvouleté práci bylo definitivně rozhodnuto nadřízenými úřady, aby v Domamili byla zřízena již ve školním roce 1948/1949 měšťanská škola jakožto v přirozeném středisku. Velmi vydatnou pomoc nám poskytl okresní školní inspektor Josef Kozák a po něm jeho nástupce OŠI Jan Žalud, který hájil požadavek Domamile s odhodláním a úsilím jak by byl zdejším občanem. Patří mu za to dík. Ovšem i mnoha nejmenovaným lidem naší obce jsme povinni díky. V rekordním čase dvou měsíců a to od 26. června 1948 do 31. srpna 1948 bylo zřízeno pro tuto školu provizorium o třech třídách a kabinetem, sborovnou, ředitelnou v jedné místnosti. Vnitřní zařízení bylo dodáno ve stejně krátké době. Nyní bude ještě přistavěna čtvrtá třída, sborovna a ředitelna.

  1. dubna 1949 byla podepsána kupní smlouva (stalo se tak podle usnesení MNV v Domamili ze 7. června 1948), kterou prodává obchodnice paní Kateřina Peroutková rozestavěný dům číslo 115 obci za 75 000 Kčs za účelem zřízení Střední školy v Domamili a s úmyslem upravit jej pro provizorní střední školu. S úpravou domku bylo započato počátkem června 1948. Stavební práce rychle pokračovaly, neboť nejen předseda MNV v Domamili Bohumil Menčík č. p. 54 a předseda místní školní rady Antonín Polenda č. p. 25, ale i všichni ostatní občané v obci Domamil pochopili význam tohoto počinu a starali se a pomáhali, kde se jen dalo. Práce neochabovaly ani v době žní. Většina rolníků ochotně propůjčila potahy k dovozu potřebného stavebního materiálu. Vedoucím stavby byl Jaroslav Klobouček, později Alois Tichý, oba z Domamile. Stavbu prováděl MNV ve své režii - do konce roku 1948 to byla stavba „černá". Teprve v prosinci 1948 potvrdil zemský národní výbor v Brně výjimku ze zákona, a tím se stavba dostala do dvouletého plánu. Řediteli národní školy Janu Holíkovi připadl nemálo obtížný úkol obstarání potřebného školního nábytku. Svůj úkol splnil dobře, neboť již v polovině září 1948, krátce před otevřením školy, bylo objednané zařízení pro školu dodáno firmou „Ikomet" v Mimoni. Kolaudační řízení bylo provedeno dne 26. září 1948 a střední škola byla slavnostním způsobem otevřena. Z bývalého nedostavěného domku paní Kateřiny Peroutkové, vyrostla pěkná budova, jež se mohla pochlubit novým jménem Střední škola.

Jedině Budkov odepřel děti posílati do Domamile, i když se Domamil zavázala dopravovati žáky z Budkova do Domamile denně autobusem zdarma.

  1. září 1948 vstupuje v platnost zákon o jednotném školství. Nová škola nezná rozdílu mezi dětmi chudými či bohatými, nová škola je školou nového typu, školou demokratickou.

Budova školy (pozn.: 1. st..) byla uvnitř náležitě opravena, vymalována a opraveny střechy.

  1. září 1948 byla slavnostně otevřena střední škola za přítomnosti zástupců úřadů, škol velikého množství občanstva.

Slavnostní průvod vyšel od hostince u Janíčků (pozn.: z č. 38). V jeho čele kráčely krojované děti mateřské, národní a střední školy, pak ve stejnokrojích hasiči a sokoli, konečně četné občanstvo nejen z Domamile, ale i z okolních obcí. Před budovou školy sloužil konsistorní rada P. Jan Slavík polní mši. Pak byla budova školy vysvěcena.

Po přivítání občanstva a všech hostí předsedou MNV promluvil ke shromážděnému občanstvu zástupce okresního národního výboru v Mor. Budějovicích, školní inspektor Jan Žalud a referent ONV František Smolka, ředitel střední školy v Jemnici, poslanec NS za KSČ J. Kliment z Třebíče, zástupci školní organizace střední školy chlapecké a dívčí v Mor. Budějovicích a zástupci MNV přiškolených obcí. Děti za vedení učitele Antonína Vacka recitovaly a zpívaly národní písně. Nakonec předal předseda MNV Boh. Menčík klíče od budovy zatímnímu správci školy odb. učiteli Oldřichu Bartesovi. Odpoledne byla uspořádána na návsi před kostelem (pozn.: dnes zde stojí prodejna Jednota) zahradní slavnost. Pestrý program vyplnili žáci všech tří škol tanci, zpěvy a různými vhodnými atrakcemi. Národní tance dětí řídila učitelka národní školy Anna Mátlová. Večer byla taneční zábava v obou místních hostincích. Čistý výtěžek slavnosti 15.000 Kčs byl určen pro potřeby střední a národní školy.

Přístavba školy:

Budova školy měla tři učebny, jednu malou místnost pro sborovnu, ředitelnu a kabinet a dva splachovací záchody pro chlapce, dva pro dívky a jeden pro učitele. V říjnu 1948 bylo započato s přístavbou dalších tří místností: učebny, ředitelny a sborovny. Stavebníkem byl opět MNV v Domamili, který se rovněž přičinil o to, aby přístavba byla co nejdříve dokončena. 19. 1. 1949 bylo uděleno povolení k rekonstrukci a přístavbě jedné třídy se sborovnou a ředitelnou.

Jedna třída /třetí/ byla prozatím umístěna v tělocvičně Sokola naproti školní budově. Poněvadž tato místnost v zimních měsících nevyhovovala, bylo v lednu 1949 započato se střídavým vyučováním v dosavadních třech místnostech školní budovy. V květnu 1949 byla přístavba v hlavních rysech dokončena, takže počátkem června 1949 bylo již započato s normálním vyučováním ve všech 4 učebnách. Celkový náklad koupě domku, jeho adaptace a přístavby činil 850.000 Kčs (včetně vnitřního vybavení školy).

Navíc oproti projektu (záměru) byla provedena výměna podlah a dlažeb ve stávající školní budově a rekonstrukce elektrické instalace, výměna oken a dveří a byly zavedeny rozvody studené vody do celé budovy. Dále pak byla provedena rekonstrukce WC.“

Podle zápisu z jednání 30. 5. 1950: „Stavba byla provedena odborně a řemeslně čistě, jest dostatečně suchá a tudíž z hlediska zdravotního a předpisů školských způsobilá ku používání.“

Školní rok 1948/1949 byl zahájen v pondělí dne 27. září 1948

Vyučováno ve čtyřech třídách se 79 dětmi. Jako zbytek staré organizace zůstávají v tomto školním roce místo IV. třídy jednoroční učební kursy /JUK/.

Rozdělení žactva podle bydliště: Domamil 24, Martínkov 20, Komárovice 14, Vranín 13, Štěpkov 8. Žáci z Budkova se k zápisu nedostavili, i když byl Budkov výnosem zemské školní rady v Brně ke střední škole v Domamili přidělen. Rodiče z Budkova odmítli z prestižních důvodů posílat děti do zdejší školy. Bylo zavedeno i autobusové spojení z Budkova do Domamile a zpět, ale autobus jezdil naprázdno plné tři týdny.

Náboženství římskokatolické 77, českobratrskoevangelické 2

Učitelský sbor:

Vedením správy školy byl pověřen odbor. učitel Oldřich Bartes, narozen 18. 1. 1905 v Lukově, okr. Mor. Budějovice. Odborný učitel Vladimír Spousta, nar. 9. 7. 1904 v Horách, okr. Dačice, byl přidělen na zdejší školu dnem 1. 10. 1948 ze střední školy dívčí v Jaroměřicích nad Rokytnou. Def. učitel podle § 4 uč. zák. Antonín Vacek, nar. 14. 6. 1921 v Litohoři, okr. Mor. Budějovice byl přidělen do Domamile z nár. školy v Bělčovicích, okr. Mor. Budějovice. Učitel čekatel Josef Peprle, nar. 16. 10. 1929 v Jaroměřicích nad Rokytnou byl přidělen na zdejší školu ze střední školy dívčí v Mor. Budějovicích. Učitelka domácích nauk Vlasta Špinlerová, nar. 25. 12. 1923 v Myslibořicích byla přidělena do Domamile ze střední školy dívčí v Jaroměřicích nad Rokytnou. Učila jen na zdejší škole a zastupovala místo třídního učitele. Náboženství římskokatolickému vyučoval P. Jan Slavík, farář v Domamili. Vykonávání školnických prací bylo svěřeno Františku Hronovi, dělníku v Domamili čp. 105.

Žákovské brigády: Na žádost MNV v Domamili vysazovali žáci střední školy lesní stromky v Horách, sev. od rybníka „Opička", žactvo JUK jednotilo mák v Komárovicích. Celkem odpracovali žáci i s učiteli na těchto brigádách 985 hodin.

Na vybavení stř. školy v Domamili udělil KNV v Jihlavě obci podporu v částce 10.000 Kčs.

Šk. rok 1949/50 zahájen ve čtvrtek dne 1. 9. 1949. Vyučováno ve čtyřech třídách s 80 dětmi.

Další činnost žáků:

Zalesňovacích prací se žactvo zúčastnilo po tři dny. Bylo zasázeno celkem 6500 lesních stromků. Jeden hektar školního pozemku byl oset mrkví. Za celý školní rok 1949/1950 sebrali žáci školy 15 q odpadových surovin. Na úpravě školního hřiště a na ostatních brigádách odpracovali žáci celkem 1450 hodin. Ve dnech 28.6. - 2. 7. 1950 podniklo 50 žáků školy a 4 učitelé výlet do Vysokých Tater. Na chmelovou brigádu se přihlásilo 9 žáků a uč. Oldřich Bartes. Dne 20. srpna odjeli v plném počtu do obce Děkova, okres Podbořany. Domů se vrátili 2. září 1950. O prázdninách bylo pokračováno na úpravě školního hřiště. Na srovnávání hrací plochy byl na několik dnů získán buldozer, čímž práce značně pokročila.“

KONEC CITACÍ ze školní kroniky.                                                      

Učitelský sbor: vedením správy školy byl pověřen Oldřich Bartes, dalšími členy uč. sboru byli Vladimír Spousta, Antonín Vacek, Josef Peprle, Vlasta Špindlerová, náboženství římskokatolickému vyučoval P. Jan Slavík, farář v Domamili. Školníkem byl František Hron. Od 1948/1949 úpravou ze zákona se škola I. stupně jmenuje národní, správcem školy je ředitel Jan Holík. Náboženství vyučují farář Jan Slavík z Domamile a Jakub Rozmahel farář z Martínkova V MŠ vyučuje 16 dětí učitelka Marie Dvořáková.

První roky zasloužily více pozornosti, ale dále pak připojím jen stručný přehled nejdůležitějších událostí. Chtěla bych vyzdvihnout žákovské brigády. Žáci se svými učiteli pomáhali při mnoha obecně prospěšných pracích v obci, na polích i v lesích. Výsledky jejich práce můžeme vidět dodnes: vysazovali lesní stromky v Horách, severně od rybníka „Opička". Zalesňovacích prací se zúčastňovali velmi často, nejméně jedenkrát v roce, a počty stromků jsou nezanedbatelné (1949/50 6 500 ks), v dubnu a v květnu 1952 13 500 ks lesních stromků, 30. - 31. března a 1. 4. 1953 20 000 ks lesních stromků, na jaře 1962 na „Kopci" a v „Americe" 2 000 ks lesních stromků, 2 lípy „Svobody" v parku. Byl zbudován chodník k dílně. Na těchto aktivitách byl patrný nesporný vliv p. učitele Vacka, který „měl za koníčka" zednické náčiní. Žáci pomáhali i při výstavbě zdravotnického střediska (na jaře 1971). Na hřišti upravili doskočiště.

A CO SE DĚLO DÁL:

1950 byl nainstalován na školu bleskosvod, opraveny komíny. 1. 2. 1950 vešel v platnost nový školní řád a byly zavedeny žákovské knížky.

1949/1950 ve školní zahradě byly vysázeny nové ovocné stromy, protože ty, co zasázel Fr. Nechvátal, byly téměř všechny zničeny nesvědomitostí a neopatrností lidí při práci s potahem.

1950/1951 pravidelně jednou za týden jsou promítány mimo vyučování úzké filmy, které byly vhodným doplňkem k prvouce a vlastivědě. Toto promítání pokračuje i v následujících letech pro děti a mládež 1 x za 14 dní. V prosinci 1950 došlo k založení PO ČSM. 2x měsíčně se v domamilské škole scházeli učitelé z okolních obcí na úsekové schůze k plánování školní práce aj. Účastníci byli ze škol: národní a mateřská: Domamil, Budkov, Martínkov, Lesonice, mateřská: Oponešice, národní: Vranín, Štěpkov. Správa obou škol byla přidělena ke střední škole do 20. 9. 1951, pak na žádost ředitele O. Bartese byly obě školy odděleny.

V MŠ od 1. 1. 1952 nastoupila na mateřskou dovolenou p. Polendová a protože nebylo možné sehnat náhradu, byla MŠ dočasně uzavřena. Začátek roku byl poznamenán tragickými událostmi z 2. 7. 1951 v nedalekých Babicích. V tomto roce došlo také k úmrtí žákyně 4. třídy Aničky Hronové, která zemřela po tříměsíční nemoci na otravu krve (pohřeb 25. 12.).

  1. 4. 1953 vešel v platnost další školský zákon, školy děleny na mateřské, národní, střední osmileté a jedenáctileté. Na základě tohoto zákona vznikla v Domamili a ve Štěpkově střední škola osmiletá. Vzhledem k tomu, že nový školský zákon stanovil i docházku do škol všeobecně vzdělávacích pouze do 14 let, ve zdejší střední škole dokončily školní docházku dva ročníky, tj. III. a IV. třída - což bylo celkem 54 žáků. Proto byly obě školní budovy během hlavních prázdnin patřičně upraveny. V budově národní školy byla dána nová střecha (krov zůstal starý), byl opraven strop nad druhou třídou a zhotovena nová betonová střecha nad sklepem.

1952/1953 řízením školy byl pověřen J. Nechvátal (až do roku 1970). Od začátku šk. roku zahájily svou činnost dva zájmové kroužky: technický pod vedením prof. Černého a mičurinský  pod vedením J. Nechvátala. Vyučování zkomplikovala slintavka.

1953/1954 zřízena po reorganizaci školství osmiletá střední škola, která kromě domamilských žáků z národní školy pojala i žáky ze štěpkovské národní školy, která byla po reorganizaci i pro malý počet žáků zrušena (pouze na 14 dní). Zájmové kroužky: mičurinsko-technický, vedoucí Rudolf Černý, pěvecko-dramatický, vedoucí Vladimír Spousta, tělovýchovný, vedoucí Antonín Vacek. Před budovou stř. školy byl opraven a novými dlaždicemi vydlážděn chodník. Na dvoře postaven krytý stojan na kola pro přespolní žáky (na podnět nově vzniklého SRPŠ). Některé z jeho námětů nebyly dokončeny pro velké náklady (hřiště, sad, vodovod). V podzimních měsících 1953 bylo započato s výsadbou stromků na školním pozemku. Stromky dodal pan Richter, zahradník z Radkovic. Bylo to 30 jabloní, 10 třešní a 5 višní (stav 5 řad po 15 kusech) a rybízy. Před budovou 2. st. bylo vysazeno 10 hlohů. Od roku 1959 obhospodařují žáci „hektar cti".

1955 na školním hřišti pracuje 8 dní buldozer a nahrubo srovnal plochu.

1956 o prázdninách byla do všech učeben zakoupena umyvadla na stěnu, konvice na vodu a vědra na odpadovou vodu. Národní škola byla rozšířena o jednu třídu.

1957 generální oprava národní školy, vyměněny podlahy v obou učebnách, starý dřevěný plot před školou nahrazen drátěným s betonovou podezdívkou. Byla vyčištěna studna a koupena nová pumpa - stará byla dána na školní pozemek.

1958 na národní škole provedena výměna el. vedení, včetně nových autom. pojistek a doplněna světla i na chodbu. Do obou tříd i do bytu ředitele byl zaveden vodovod. Na školním pozemku bylo provedeno částečné oplocení a zabudování vstupních vrat.

1959 se II. celostátní spartakiády zúčastnilo 56 žáků. Započalo se s pracemi na zbourání staré sokolovny. Na dvůr II. stupně byl navezen hrubý písek z vranínského lomu.

  1. 5. 1960 byl položen základní kámen sokolovny. 1. 7. 1960 byl dovezen z jihlavského depa vyřazený železniční vagón, který objednal u drah ředitel školy. Vagón byl postupně upravován, aby sloužil jako školní dílny (pozn.: na dvorku 2. st.). Na školním pozemku částečně svépomocí byl vystavěn včelín (zděný a pro 10 včelstev).

1960/61 usnesením vlády uzákoněna povinná devítiletá šk. docházka a poskytování učebnic a školních pomůcek zdarma. Protože došlo k navýšení o 9. ročník, řešila škola nedostatek učeben výukou v bývalé matriční síni. Do dílny (vagónu na dvoře) zavedl zdarma elektriku p. Dunkler z Komárovic.

1961/62 pracuje pod vedením učitelů 5 kroužků (včelařský, chovatelský, fotokroužek, technicko-modelářský, mladí požárníci). Byly upraveny obecní cesty kolem obou školních budov kamenem z Police a pískem z vranínského lomu.

1962/63 - změna počtu tříd na 1. st. - pouze dvoutřídka pro nízký počet žáků. Ke konci roku 1962 provedena na 2. st. generální oprava WC, předláždění chodeb terasovými dlaždicemi a obložení stěn černým obaxitem. Žáci vysázeli 3 000 lesních stromků, 200 okrasných keřů do remízků. Na školním hřišti 56 keřů pámelníků.

Na jaře 1964 - 1965 žáci pomáhali při regulaci potoka a výstavbě vodní nádrže. Pomohli s vybagrováním bahna i při betonování obvodu nádrže a okolní úpravě terénu.

1966 oplocení a úprava dvora 2. st. V podzimních měsících vysazeno kolem nádrže 30 okrasných keřů a 2 stříbrné smrky, byly vykopány základy pro čekárnu. Na hřbitově vysázeli žáci 29 tisů.

1963 - 1965 opět trojtřídka. Škola dostala psací stroj Consul a diaprojektor. O rok později magnetofon a magnetickou tabuli.

1965/66 šk. rok zahájen v nové sokolovně. Škola obdržela pro výuku lidskou kostru.

  1. 9. 1966 uvolněn byt ředitele školy pro mateřskou školu, která byla doposud v nevyhovujících prostorách domě č. 92.

V první polovině školního roku 1967/68 se vystřídalo nejvíce učitelů.

1967 - 1969 se škola zapojila do úprav hřbitova zděním, betonováním i výsadbou okrasných keřů i podél příchozí cesty a zasazením 7 lip před hřbitovem (1968/69).

1968  Zavedeny volné soboty každých 14 dní. Na dvorku 2. st. zřízen odpadový kanál.

  1. 10. 1970 - 1981 je ředitelem školy Antonín Vacek.

1971  na 2. st. instalován televizor do zdi mezi třídou a kabinetem. Dokončuje se instalace nářadí v sokolovně (tyče na šplh, koš na košíkovou). Provádí V. Hloušek a J. Kverek. Je dobetonována podlaha nářaďovny (A. Vacek) a dokončeno oplocení školního pozemku (Fr. Michal).

1973 ve spolupráci s důchodci bylo prováděno bourání již nevyhovujícího dřevníku u 1. stupně - na této práci se podíleli učitelé Fr. Michal a O. Varadinková a školník Fr. Hron. Rekonstrukce v budově 2. st. - elektroinstalace, včetně bleskosvodů, oprava podlah - položením dřevotřískových desek a následně gumou, zavedeno ústřední topení, škola byla vybavena novým nábytkem. Dokončena stavba kotelny a učebny nad ní. Při této práci se vytvořila skupina tří důchodců a za pomoci 11 rodičů práce zdárně probíhaly. 26. 11. mohl být spuštěn provoz kotelny.

1974 v budově 1. st. provedena rekonstrukce podlah, elektroinstalace včetně bleskosvodů a instalace akum. kamen, částečná výměna oken v kuchyni a skladu, výměna vchodových dveří.

1976 nastupuje jako školnice Gertruda Aipldauerová a Anna Sáblíková na č. 10 po Fr. Hronovi. Žáci i učitelé vypomáhali na základě výzvy ONV se sběrem jahod i rybízu. Učitelé také o prázdninách brigádnicky natřeli lavice, židle a školní nábytek.

Od září 1979 zrušena škola 1. - 5. r. v Martínkově, proto byl nižší st. rozšířen o 1 třídu. Škola používá málo vybavenou dílnu na 1. st. Školnici G. Aipldauerovou zastupuje Marie Procházková. V č. 10 provádí úklid školnice Fr. Burianová.

Začíná se projevovat nedostatek moderních pomůcek a skladovacích prostorů.

  1. 9. 1981 se stává ředitelem školy Otakar Hrazdíra (do ledna 1990).

1983 topičkou Jarmila Aipldaueová.

1987 škola uvažuje o koupi počítače ve spolupráci s JZD.

  1. 2. 1990 - 2. 3. 1990 absolvovala pedagogickou praxi na zdejší škole Jana Dvořáková.

Po odchodu ředitele O. Hrazdíry nastává rychlé střídání ředitelů: od února 1990 Josef Kverek, od srpna 1991 Antonín Vojta a od 1. 2. 1992 Jan Václavek.

1993 zřízen školní sportovní klub.

  1. 1. 1995 místo G. Aipldauerové uklízí Marie Šabatková. Vystupuje nutnost řešit situaci s ubývajícím počtem žáků.

Září 1996 obec poprvé žádá o udělení výjimky pro školu vzhledem k nízkému počtu žáků. Je povolena. Věra Špinková se stává uklízečkou v č. 115. V sokolovně instalují desku na košíkovou učitelé I. Jiruška a M. Kabelka.

1997 přechod na povinnou devítiletou docházku.

1998 Marie Břinková je novou školnicí + uklízečkou č. 10, Ivan Ferdan - topičem v č. 115. Slaví se 50. výročí založení měšťanské školy.

Od srpna 1999 je ředitelkou školy Mgr. Hana Tichá (do 31. 7. 2016). Ve škole pracuje 7 zájmových kroužků vedených učiteli. Napojení školy na ekologické hnutí Tereza a celkové ekologické zaměření školy. Zakoupení 2 počítačů Pentium II + barevné tiskárny. Sázení stromu republiky na dvorku 2. st. (pozn.: břízka se neujala). Vybudování specializovaných učeben učiteli a žáky. Žáci s učiteli zrenovovali lavice a tabule, což činí i v následujících letech. Umožňujeme každoročně praxi studentům pedagogických škol.

  1. 1. 2000 přechod školy do právní subjektivity. Škola pořádá první kolo sportovní olympiády pro okolní malotřídní školy s úmyslem získávat nové žáky (pozn.: tato tradice pokračuje dodnes, letos se uskutečnil již 19. ročník). Škola se napojila na internet a pořizuje si i první školní kolo na přejezdy pedagogů mezi jednotlivými budovami. Pořádáme 1. školní ples (pozn.: tato tradice pokračuje dodnes, letos se uskutečnil již 19.). Organizujeme školu v přírodě v Kališti u Humpolce a poprvé týdenní lyžařský výcvikový kurz na Tesáku. Účetní subjektu je Marie Procházková.

2001 uvádíme do provozu školní družinu. Začínáme třídit odpad v budově 2. st.

2002 Novou účetní je Ludmila Nevěčná.

2003 zbudovali jsme počítačovou učebnu, od prosince - dubna zahájili školení práce s počítači pro rodiče a přátele školy (pozn.: bude se opakovat i v následujících 3 letech). Na nevyužitém školním dvorku 2. st. začínáme budovat prostor na sportování, vyrovnáváme terén, betonujeme základy podezdívky, sloupky pro zvýšení oplocení a ruské kuželky.

2004 máme problémy s kvalitou a nedostatkem vody v budově 1. st. Na 2. st. instalace alarmu a 2 solárních panelů včetně demonstračního systému. Generální úprava sociálního zařízení na 1. st. během hlavních prázdnin

2005 pořizujeme aparaturu pro veřejná vystoupení. Generální rekonstrukce školní jídelny.

2006 generální rekonstrukce budovy 2. stupně včetně výměny topení. Přechod na vytápění plynem, odchází topič pan Ivan Ferdan. Všichni pomáhají s vyklízením prostor před generální opravou.

2007 další velké vybavení školy výpočetní technikou. Spuštění školního vzdělávacího programu DAVÍDEK. Žáci se svými učiteli budují na školním dvorku malé arboretum.

2008 - pomáháme s pozemními úpravami na návsi (vybírání kamenů a vyrovnávání ploch pro novou zeleň), pomáháme při značkování turistických tras (pozn.: budeme pokračovat pravidelně i v následujících letech). Organizujeme v sokolovně velikonoční a vánoční výstavku prací našich žáků (v následujících letech budeme pravidelně pokračovat, oslovíme i drobné řemeslníky).

2009 jsme poprvé získali mezinárodní titul EKOŠKOLA. Nápis, letopočet a ekologo namaloval na budovy pan Josef Střelák (pozn.: a doplňoval v dalších letech). Nová - zelená - fasáda na budově 1. stupně. Sportovní olympiádu jsme přejmenovali na Domamilské hry (uskutečnil se již 10. ročník).

 Chováme pakobylky, akvarijní rybičky a vodní ráčky. Připravujeme výstavbu venkovního altánu jako venkovní učebny.  Pomáháme s ozeleňováním ploch v obci.

     Jsme zapojeni do Recyklohraní  - republikové soutěžení s ekologickým zaměřením. Třídíme odpad, ve vstupních prostorách budov (přístupné i pro veřejnost) máme umístěné sběrné nádoby na drobné elektrospotřebiče, baterie a nově od září krabici na úsporné žárovky, zářivky a výbojky, Sbíráme papír, léčivé rostliny. (pozn.: stejně poctivě jako roky následující).

Organizujeme v únoru  Lyžařský výcvikový kurz -  Hostýnské vrchy, chata Pod Tesákem a na přelomu srpna a září první týdenní vodácký kurz  na Berounce.

     Zapojili jsme se na vytvoření dvou republikových rekordů - největší Galerie měst a obcí z PET lahví a vypouštění balonků s přáním Ježíškovi.

2010    Vybudovali jsme bylinkovou skalku před budovou 1. st. a za pomoci sponzorů a žáků 1. voliéru pro exotické ptactvo na dvorku 2. st. Zapojili jsme se do republikového pokusu o zápis do Knihy rekordů: EKOZOO z PET víček. Z projektů jsme si pořídili mj. kompostéry, úsporné žárovky a nádoby na tříděný odpad. V červnu zorganizovali týdenní  VODÁCKÝ KURZ na Sázavě.  Díky sponzorskému příspěvku od MKCYKLO Jiří Kabelka jsme koupili dvě kola: trekové KELLYS ALPHA 2010 a horské KELLYS SPHERA Black 2010. Pomáhali jsme obci při rekonstrukcích našich škol: 18. - 23. 6. oklepáváním zdí a stěhování školního nábytku ze dvou učeben kvůli generální opravě podlah a při vyklízení půdy v budově 1. st. před jejím zateplováním. V červenci odchází do důchodu uklízečka č. 115 Věra Špinková a nastupuje za ni Markéta Bauerová. Žáci 4. a 5. ročníku pomáhali se sázením ovocných stromků v blízkém okolí Domamile - 2. 11. zasadili 18 stromků při výjezdu z Domamile směrem na Litohoř na bývalé šk. zahradě a kolem silnice. Obec provedla zateplení budovy 2. st. ZŠ (strana z ulice a z boku, nová oranžová fasáda) a sokolovny. Konec října byla zahájena výstavba venkovní přírodní učebny na dvorku 2. st. Pomohli jsme se základy.

Chováme pakobylky, akvarijní rybičky a vodní ráčky.

 2011 jsme podruhé obhájili mezinárodní titul EKOŠKOLA. Z projektu MŠMT PEDOŠ jsme si pořídili mj. 2 interaktivní tabule, do každé třídy na 2. st. dataprojektor a velké promítací plátno, notebooky pro učitele, server… doplnili počítače na 1. st. (včetně stolů), výukové programy aj. důležité věci, které si z běžného rozpočtu dovolit nemůžeme. Venkovní učebnu doplnila obec zámkovou dlažbou. Organizujeme lyžařský výcvik v Železné Rudě (2. st.), vodácký víkend na Vltavě (rodiče a učitelé), vodácký kurz (zájemci 2. st.). Poprvé se uskutečnil celoroční projekt Mgr. Klimešové ve spolupráci s obecní knihovnou, paní knihovnicí M. Šabatkovou a paní spisovatelkou G. Kopcovou "Čtení prvňáčkům" s pasováním prvňáčků na čtenáře (pozn.: tradice pokračuje do současnosti). Chováme další živočichy: oblovky a želvičku.

2012 společným úsilím učitelů i žáků jsme vybudovali od září 2012 do června 2013 ukázkovou přírodní zahradu, která nahradila klasické pozemky. 1. venkovní voliéru jsme v červnu museli rozebrat, protože se budova zezadu zateplovala. V září ji nahradila vnitřní voliéra ze skříně, provizorně ve spojovací chodbě. Obec doplnila na 2. st. venkovní učebnu přístupovým chodníčkem ze zámkové dlažby, dokončila zateplení budovy ze zadní strany, opravila střechu ze dvora. Školní kuchyň modernizovala novými spotřebiči (konvektomat). Organizujeme lyžařský výcvik v Železné Rudě (2. st.), vodácký víkend Sázava (rodiče a učitelé), vodácký kurz Ohře (zájemci 2. st.). Z projektu KROKUS sázíme žluté krokusy, které vykvetou v únoru 2013 jako vzpomínky na  Holokaust. Zasázeli jsme: 100 ks  dubů  v Hlubokém.

2013 jsme potřetí obhájili mezinárodní titul EKOŠKOLA, získali jsme certifikát UKÁZKOVÁ PŘÍRODNÍ ZAHRADA. Na těchto úspěších se velkou měrou podíleli nejen žáci naší školy, ale i hlavní iniciátor pan učitel Ing. Kabelka. Žáci s p. učitelem Šplíchalem začali obnovovat za humny (směrem k Litohoři) studánku. Společně ji vyčistili, zastřešili a obložili kameny z okolních polí.  Na jaře jsme se pustili do stavby domku - skladu na nářadí do přírodní zahrady, druhého vysokého záhonu a  6m tunelu z VRBIČEK (jediný prvek v zahradě, který stavěla firma). Vyklízíme kotelnu. Při workshopu s Ing. Hábovou osazujeme střechu domku, motýlí záhon a sázíme drobné dřeviny. Organizujeme 25. - 26. 5.  vodácký kurz Lužnice, zájemci rodiče. V říjnu odchází do důchodu školnice Marie Břinková a novou školnicí a uklízečkou č. 10 je Marie Svobodová.

2014 pokračujeme v dalším budování na přírodní zahradě, připravujeme plochu na nové posezení pod pergolou na dvorku 1. stupně. Druhý červnový víkend jsme se poprvé zapojili do celoevropské akce Víkend otevřených zahrad. Stavíme třetí ukázkový vysoký záhon. Na podzim jsme vysadili naproti OÚ staré a netradiční druhy stromů a keřů (např. kdouloň, mišpule, moruše, aronie, dřín (svída krvavá). Organizujeme 19. - 25. 1. lyžařský kurz Železná Ruda a 27. - 28. 5. vodácký kurz na Vltavě, žáci 2. st.

2015  z projektu kupujeme vybavení školní dílny takové, o jakém se nám ani nesnilo, ale nemáme prostory na učebnu dílen. Provizorně nám slouží mobilní dílna v učebně přírodopisu. Usilovně si přejeme, aby obci vyšel nějaký projekt a např. prostory na půdě 2. st. mohly být na dílnu upraveny. 8. - 22. 8. 2015 díky projektům financovaným MŠMT vycestovaly 3 učitelky na studijní pobyt do Anglie, 1. - 7. 11. 2015 vycestovalo 12 žáků + 2 učitelé na studijní pobyt do Anglie  a zakoupili jsme do našich školních knihoven knihy v hodnotě cca 100 tisíc Kč. V únoru odchází uklízečka Markéta Bauerová a nastupuje za ni Pavlína Pokorná.

2016 spolupracujeme na vypracování projektu „do šuplíku“ - rozšíření budov o 2 učebny a využití půdních prostorů. Budujeme 2. voliéru na dvorku 2. st. Díky projektu Blíže k přírodě, který byl vybrán jako jeden z 10 nejúspěšnějších projektů v ČR v rámci IKEA výzvy „Velké změny začínají od nejmenších,“ jsme si pořídili ptačí budku s webkamerou, řezivo, z kterého žáci vyrobili minirozhlednu na naši přírodní zahradu a můžeme my i návštěvníci lépe pozorovat zelenou střechu na domku na nářadí. V dubnu odchází účetní Ludmila Nevěčná a  její práci si k úklidu přidává Pavlína Pokorná.

2017 jsme počtvrté obhájili mezinárodní titul EKOŠKOLA a z projektu podpořeného Krajem Vysočina si pořídili do jedné třídy úsporné LED zářivky a nakoupili akvária na rozšíření ZOO koutku. Pozorování přírody nám usnadní nové dalekohledy, atlasy a klíče.

Závěrem povídání o naší škole nemohu vynechat projekty, na kterých jsme ve škole pracovali v letech 2005 -2017. Jejich hodnota činí víc jak 4,6 milionu Kč (se spoluúčastí obce a žáků víc jak 400 tisíc Kč). Díky těmto projektům jsme si mohli pořídit věci, které bychom si z rozpočtu obce nepořídili a bez nichž si nedovedeme moderní školu představit. Skrývá se za nimi nejen spousta úsilí, námahy, překonávání problémů, ale i nadšení a radosti. A STÁLO TO ZA TO!

2005

  • FV 129/95/05 Sportovní olympiáda při ZŠ Domamil (III. - VI. 2005), 6 080 Kč + 9 120 Kč spoluúčast

2006

  • Dotace MŠMT pro zajišťování standartních Informačních a komunikačních technologií ve školách v roce 2006 90 tisíc Kč + 27 tisíc Kč spoluúčast
  • FV 092/131/06 Internet pro veřejnost ZŠ a MŠ Domamil  (IV. - VII. 2006), 100 tisíc Kč + 100 tisíc Kč spoluúčast
  • FV 007/108/05 Žáci a voda na Vysočině (X. 2005 - XII. 2006), 23 700 Kč + 15 800 Kč spoluúčast
  • FV 062/124/05 Lyže patří na Vysočinu (2006), 53 999 Kč + 80 998 Kč spoluúčast

2007

  • FV 140/167/07 Sportovní olympiáda (V. - VI. 2007) 5 643 Kč + 13 167 Kč spoluúčast
  • Dotace MŠMT KONEKTIVITA 20 tisíc Kč

2008

  • FV087/189/07 Pravidelné volnočasové aktivity v Domamili (I. - XII. 2008), 28 tis. Kč + 42 tis. Kč spoluúčast
  • FV 033/186/07 Vytvoření nových stránek ZŠ a MŠ Domamil (XII. 2007 - II. 2008), 10 tis. Kč + 15 tisíc Kč spoluúčast
  • FV 069/194/08 Sportovní olympiáda 6 748 Kč + 10 122 Kč spoluúčast

2009 - 2010

  • FV 14/230/09 Kapka v moři , (IX. 2009 - VI. 2010) 52 tisíc Kč + 13 tisíc Kč spoluúčast
  • PEDOŠ , MŠMT, 774 382 Kč
  • FV 060/221/09 Domamilské hry (III. - XI. 2009), 11 808 Kč + 17 712 Kč spoluúčast

2011 - 2012

  • FV 00264.0097 Domamilské hry 2012, 13 288 Kč + 19 932 Kč spoluúčast
  • FV 00068.0002 Kapka v moři II, (VIII. 2011 - VI. 2012), 20 tisíc Kč + 8 tisíc Kč spoluúčast

2013

  • FV 00282.0004 Zahrada pro všechny (IX. 2012 - XI. 2013), 80 tisíc Kč + 35 tisíc Kč spoluúčast

2014 - 2016

  • Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách v Kraji Vysočina (47 758 Kč dotace z Kr. Vysočina, z toho 1/3 poskytnutá MŠMT, tj. 15 919,- Kč)
  • Škola Domamil - výzva 56, reg. č.: CZ.1.07/1.1.00/56.1171 , (VII. -XII. 2015) dotace EU 442 499 Kč
  • ZŠ a MŠ DOMAMIL - výzva 57, reg. č.: CZ.1.07/1.1.00/57.0630,), dotace z EU 260 516 Kč
  • Kompenzační učební pomůcky pro žáky se zdravotním postižením v roce 2015 dotace 3 400 Kč Č.j.rozhodnutí MSMT - 11086-8/2015
  • Individuální a speciální péče v Základní a Mateřské škole Domamil č. CZ.1.07/1.2.37/02.0017 -  Rovné příležitosti dětí a žáků ve vzdělávání v kraji Vysočina II  OPVK spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního  (-1. 4. 2013  1. 2015)  1 660 272,51 Kč
  • Informační centra digitálního vzdělávání zvaný též Pedagog 21. st., (IX. 2014 - VII. 2015) dotace  323 520,18 Kč
  • 0066 Informační a komunikační technologie 2015 Nové stránky 2015 (webové stránky) dotace 8 400 Kč, spoluúčast 12 654 Kč
  • 0040 Environmentální aktivity ZŠ a MŠ Domamil (2014 - 2015), 50 tisíc Kč + 16 900 Kč spoluúčast
  • 0146 Domamilské hry (2014 -2015)  FV 12 328,- Kč, spoluúčast 18 492 Kč

2017

  • z krajského Fondu Vysočiny Životní prostředí 2016, 74% dotaci ve výši 50.000,- Kč.
  • v rámci IKEA výzvy Velké změny začínají od nejmenších, 10.000,- Kč

Seznam učitelů od školního roku 1948/49:

      na I. stupni:

Dagmar Nechvátalová, Božena Rubáková, František Jakš, Marie Svobodová později Kalendová, Marie Petříčková, Pavel Novák, Václav Brychta, Jarmila Kejnovská, Bohumil Horňanský, Miroslav Vejmělka, Miroslava Holíková, Vlasta Mejzlíková, Jana Čárová, Gustav Kammoimayer, Anna Šišková, Jana Bartíková, Milan Sýkora, Olga Svobodová později Varadínková, Zdeněk Hošek, Mojmír Mucha, Otilia Muchová, Božena Bergerová, Danuše Mládková, Ludmila Fryčerová, Stanislav Průša, Jiřina Vodičková, Růžena Macháčková, Božena Moltašová, Božena Vojtová, Eliška Strejčková (Vodičková), Iva Hloušková, Jaroslava Uhrová, Věra Kličková, Marie Homolková, Vladislava Mašková později Tománková, Simona Uhlířová, Marie Fialová, Květoslava Hochmutová, Vlasta Majorová, Bc. Pavel Šplíchal, Petr Stejskal, Miroslav Macháček, Mgr. Jana Nevařilová, Mgr. Lenka Klimešová, Mgr. Marie Frühaufová, Mgr. Petra Řepová, PhD, Mgr. Jana Šálková.

      na II. stupni:

Oldřich Bartes (1. ředitel 1948 - 1952), Vlasta Špindlerová, Vladimír Spousta, Josef Peprle, Antonín Vacek (3. ředitel 1. 10. 1970 - 1981) Melanie Kubová, Bohumil Václavek, Miluše Vaverková, Božena Čermáková, Marie Nevěčná, Miloš Moravec, Růžena Janoušková, Rudolf Černý, Josef Nechvátal (2. ředitel 1. 10. 1952 - 1970), Božena Němcová, Svatava Krčálová, Vladimír Spousta ml., Josef Tichý, Rudolf Částek, František Michal, Věra Kolejková, Marie Černá, Otakar Hrazdíra (4. ředitel 1. 9. 1981 - 30. 1. 1990), Jiří Achrer, Helena Černá, Jiří Krásný, Jiří Krotký, Olga Krotká, Ivan Pavlečka, Helena Nesybová, Josef Popelínský, Marta Kovářová později Jokešová, Eva Makovská, Jan Václavek (7. ředitel 1. 2. 1992 - 30. 7. 1999), Josef Kverek (5. ředitel 30. 1. 1990 - srpen 1991), Vítězslav Hloušek, Marie Wolheimová, Marie Vrátná, Miroslav Černý, František Slavíček, Václav Buk, Karel Bodanský, Josef Dokulil, Marie Brančová, Jaromír Janda, Milada Křivánková, Sylva Elterleinová, Stanislav Smýkal, Antonín Vojta (6. ředitel srpen 1991 - 1. 2. 1992), Marie Ležáková, Pavlína Jelečková později Klímová, Dana Nekulová, Mgr. Jaroslava Kloboučková, Mgr. Jana Dvořáková,… Šauer, Jarmila Brezinová,… Nováková, Mgr. Blanka Buličková, Ivan Jiruška, Marie Moskaluková, Mgr. Monika Pokorná, Ing. Miroslav Kabelka, Ing. Pavlína (Burianová) Hájková, Mgr. Hana Tichá (8. ředitelka 1. 8. 1999 - 31. 7. 2016), Martina Kloboučková, Mgr. Ilona Růžičková, Mgr. Zdeněk Řepa, Petr Menčík, Mgr. Naďa Mikešová, PhDr. Ivo Nechvátal (9. ředitel školy 1. 8. 2016 - 31. 8. 2017), Mgr. Radmila Punčochářová (10. ředitelka školy od 1. 9. 2017 - dosud).

      Seznam družinářek:

Od 2001: Petra Šerková, Ing. Zdena Doležalová, Lenka Nesibová, Nikola Smetanová, Aneta (Klepáčková) Dvořáková, Bc. Petra Ferdanová, Bc. Pavel Šplíchal, Markéta Kovářová, DiS.

Závěrem:

     Co považuji za velikou devizu naší školy je stabilní kolektiv učitelů a správních zaměstnanců, a také jejich pracovní nasazení. Vážím si jejich práce a patří jim můj velký dík. Těší mne, když do budov nebo na přírodní zahradu vstoupí jakákoliv návštěva a je mile překvapena, co jsme všechno společně dokázali.

     Snažíme se pro naše žáky „vydobýt si své místo na slunci“ a připravit je pro život co nejlépe pestrobarevnou formou výuky, rozšiřovat jim vědomosti a vést je k samostatnému myšlení a odpovědnosti za svůj život a soustavné vzdělávání. To je to, co jim ani v současné době nikdo nedokáže vzít. A pokud dobře nastartují svou životní dráhu, lépe se jim bude pokračovat, ať se vydají jakýmkoliv směrem. Věřme, že správným.

     Přeji domamilské škole ty nejlepší učitele a žáky, kteří se chtějí stát šikovnými, poctivými a pracovitými lidmi.

                                                                                                               Mgr. Hana Tichá, listopad 2017