Historie stručná - k 60. výročí založení školy

Naši školu všichni známe. V současnosti je její součástí i mateřská škola a školní jídelna a školní družina.

Podle zápisu z roku 1837 nadučitele Antonína Vandy, který působil i bydlel v domamilské škole (budova č. 10) vyplývá, že sem škola vlastně patřila odnepaměti a předpokládá se její založení se založením kostela, stejně jak tomu bylo i v ostatních místech a není možné najít prvního učitele. Přiložená tabulka se jmény učitelů je doložena až od roku 1791, ale některá jména se vyskytují už v záznamech z farního archivu (od 1664), díky zápisům v křestních knihách, kde jsou tito uvedeni jako otcové nebo kmotři. Jako první takto jmenovaný je Jiří Javorovský (1664). Dalšími - již doloženými jsou:

Učitel Josef Moravec (1791 -1821), Antonín Vanda (1821 -1841), Josef Řezníček (1840 - 1868), Conrad Kněžíček (1868 - 1903), Antonín Durda (1878 - 1879), Josef Čada (1881 - 1882), Josef Dvořák (1882 - 1885), Ignát Svoboda (1885 - 1887), Marie Novotná (1886 - 1888), Rudolf Neuschl (1887 - 1888), Aloisie Kněžíčková (1888 - ), Fr. Bauer (1888 - 1890), Karel Hustý (1890 - 1891), Ladislav Votava (1891 - 1897), Fr. Dadák (1894 - ), Marie Dadáková (1897 - ), Karel Pokorný (1897) .

Počty žáků byly úctyhodné např. ve školním roce 1882/83 celkem 235 žáků, z toho 122 hochů a 113 dívek. Nejmenší počet žáků ve staré škole byl v letech 1895/86 a to „jen" 112.

Zajímavostí bylo, že do r. 1854 učitelé zároveň vykonávali funkci kostelníka. 1858 byla za přítomnosti četnictva zaházena jáma, která byla na návsi velmi blízko školní budovy, kterou byla sváděna hnojovka z domu č. 9 p. Jiřího Janíčka.

Od roku 1871 (podle nařízení císaře Fr. Josefa I.) přestali učitelé vybírat od svých žáků školné a bylo jim vypláceno služné.Od téhož roku vzhledem k velkému počtu žáků a na žádost Ant. Klepáčka, předsedy místní školní rady, byla domamilská škola namísto jednotřídní dvoutřídní.V této staré škole se povětšinou učilo náboženství, teprve v r. 1886 bylo ustanoveno společné místo učitelky ručních prací. V 1891 byli „odškoleni" nejprve žáci z Vranína a „přiškoleni" do Litohoře a 1893 „odškoleni" žáci ze Štěpkova, protože si zřídili školu vlastní.

Samotná budova č. 10 (prý to byla „chatrč , obsahující 1 nízkou a těsnou učírnu, a to ještě velmi vlhkou, pak bytu učitelova") byla zbourána v r. 1837 a na jejím místě postavená nová, téměř tak jak ji známe s úpravami dodnes. Po čas stavby se vyučovalo v č. 11 tzv. Salakvarda a v č. 59 tzv. Hruzka. Náklady na stavbu nesl vysocerodý pan Maximilian hrabě z Valisu a stavbu provedl stavitelský mistr Sika z Dačic.

1896 o prázdninách postavil zedník Adolf Suchánek nové záchody.

V letech 1897/98 byla provedena výměna malých oken za velká, z kamenů zbylých z bourání byl upraven příchod ke škole.

Ale na další máme příliš málo místa, proto přejdu k druhé budově školy, která letos slaví své 60. výročí založení.

Škola v budově č. 115

Jejímu otevření předcházely různé návrhy a úvahy, kde novou školu postavit. O zřízení měšťanské školy se ucházely také obce Lesonice, Budkov a Martínkov. Nakonec zvítězila Domamil a byl odkoupen a upraven nedostavěný domek od paní Kateřiny Peroutkové. V rekordním čase dvou měsíců a to od 26. června 1948 do 31. srpna 1948 bylo zřízeno provizorium o třech třídách a kabinetem se sborovnou a ředitelnou v jedné místnosti, dále dvěma splachovacími záchody pro chlapce, dvěma pro dívky a jedním pro učitele. Vnitřní zařízení bylo dodáno ve stejně krátké době. Škola byla slavnostně otevřena 26. září 1948 jako střední škola za přítomnosti zástupců úřadů, škol a velikého množství občanů. Slavnostní průvod vyšel od hostince u Janíčků (z č. 38). V jeho čele kráčely krojované školní děti, následovali hasiči a sokoli a naposledy občané nejen z Domamile. Před budovou školy sloužil konsistorní rada P. Jan Slavík polní mši. Pak byla budova školy vysvěcena. Děti pod vedením učitele Ant.Vacka recitovaly a zpívaly národní písně. Nakonec předal předseda MNV Boh. Menčík klíče od budovy zatímnímu správci školy odb. učiteli Oldřichu Bartesovi. Odpoledne byla uspořádána na návsi před kostelem (dnes zde stojí prodejna Jednota) zahradní slavnost. Pestrý program vyplnili žáci všech tří škol tanci, zpěvy (tance řídila učitelka národní školy Anna Mátlová). Večer byla taneční zábava v obou místních hostincích.

OBĚ školy dohromady

Školní rok 1948/1949 byl zahájen v pondělí dne 27. září 1948.

Vyučováno ve čtyřech třídách se 79 dětmi. Jako zbytek staré organizace zůstávají v tomto školním roce místo IV. třídy jednoroční učební kursy /JUK/. Rozdělení žactva podle bydliště: Domamil 24, Martínkov 20, Komárovice 14, Vranín 13, Štěpkov 8. Žáci z Budkova se k zápisu nedostavili, i když byl Budkov výnosem zemské školní rady v Brně ke střední škole v Domamili přidělen. Rodiče z Budkova odmítli z prestižních důvodů posílat děti do zdejší školy. Bylo zavedeno i autobusové spojení z Budkova do Domamile a zpět, ale autobus jezdil naprázdno plné tři týdny.

Učitelský sbor: Vedením správy školy byl pověřen Oldřich Bartes, dalšími členy uč. Sboru byli Vladimír SpoustaAntonín VacekJosef PeprleVlasta Špindlerová, náboženství římskokatolickému vyučoval P. Jan Slavík, farář v Domamili. Školníkem byl František Hron. Od 1948/1949 úpravou ze zákona se škola I. stupně jmenuje národní, správcem školy je ředitel Jan Holík. Náboženství vyučují farář Jan Slavík z Domamile a Jakub Rozmahel farář z Martínkova V MŠ vyučuje 16 dětí učitelka Marie Dvořáková.

Přístavba školy: V říjnu 1948 se započalo na 2.st. s přístavbou dalších tří místností: učebny, ředitelny a sborovny. Stavebníkem byl opět MNV v Domamil. Navíc oproti projektu (záměru) byla provedena výměna podlah a dlažeb ve stávající školní budově a rekonstrukce elektrické instalace, výměna oken a dveří a byly zavedeny rozvody studené vody do celé budovy. Dále pak byla provedena rekonstrukce WC. Po dobu přístavby byla jedna třída /třetí/ prozatímně umístěna v tělocvičně Sokola. Protože v zimních měsících výuce nevyhovovala, bylo v lednu 1949 střídavě vyučováno v dosavadních třech místnostech školní budovy. V květnu 1949 byla přístavba v hlavních rysech dokončena, počátkem června 1949 bylo zahájeno normální vyučování ve všech 4 učebnách.

První rok zasloužil více pozornosti, ale dále pak připojím jen stručný přehled nejdůležitějších událostí:

V roce 1950 byl také nainstalován na školu bleskosvod. 1února 1950 vešel v platnost nový školní řád a byly zavedeny žákovské knížky.

24. 4. 1953 vstoupil v platnost nový školský zákon, podle něhož budou školy děleny na mateřské, národní, střední osmileté a jedenáctileté. Na základě tohoto zákona vznikla v Domamili a ve Štěpkově střední škola osmiletá. Vzhledem k tomu, že nový školský zákon stanovil i docházku do škol všeobecně vzdělávacích pouze do 14 let, ve zdejší střední škole dokončily školní docházku dva ročníky, tj. III. a IV. třída - což bylo celkem 54 žáků. Proto také byly obě školní budovy během hlavních prázdnin patřičně upraveny. V budově národní školy byla dána nová střecha (krov zůstal starý), byl opraven strop nad druhou třídou a zhotovena nová betonová střecha nad sklepem.

1949/1950 Ve školní zahradě byly vysázeny nové ovocné stromy, protože ty, co zasázel Fr. Nechvátal, byly téměř všechny zničeny nesvědomitostí a neopatrností lidí při práci s potahem.

1950/1951 Pravidelně jednou za týden jsou promítány mimo vyučování úzké filmy, které byly vhodným doplňkem k prvouce a vlastivědě. Toto promítání pokračuje i v následujících letech pro děti a mládež 1 x za 14 dní. V prosinci 1950 došlo k založení PO ČSM. 2x měsíčně se v domamilské škole scházeli učitelé z okolních obcí na úsekové schůze k plánování školní práce aj. Účastníci byli ze škol: národní a mateřská: Domamil, Budkov, Martínkov, Lesonice, mateřská: Oponešice, národní: Vranín, Štěpkov. Správa obou škol byla přidělena ke střední škole do 20. 9. 1951, pak na žádost ředitele O. Bartese byly obě školy odděleny. V MŠ od 1. 1. 1952 nastoupila na mateřskou dovolenou p. Polendová a protože nebylo možné sehnat náhradu, byla MŠ dočasně uzavřena. Začátek roku byl poznamenán tragickými událostmi z 2. července 1951 v nedalekých Babicích. V tomto roce došlo také k úmrtí žákyně 4.třídy Aničky Hronové,která zemřela po tříměsíční nemoci na otravu krve (pohřeb se konal 25. 12.).

1952/1953 Řízením školy byl pověřen J. Nechvátal (až do roku 1970). Od začátku školního roku zahájily svou činnost dva zájmové kroužky: technický - pod vedením prof. Černého, mičurinský - pod vedením J. Nechvátala. Vyučování zkomplikovala slintavka.

1953/1954 Zřízena po reorganizaci školství osmiletá střední škola, která kromě domamilských žáků z národní školy pojala i žáky ze štěpkovské národní školy, která byla po reorganizaci i pro malý počet žáků zrušena (pouze na 14 dní). Zájmové kroužky: mičurinsko-technický, vedoucí Rudolf Černý, pěvecko-dramatický, vedoucí Vladimír Spousta, tělovýchovný, vedoucí Antonín Vacek. Před budovou stř. školy byl opraven a novými dlaždicemi vydlážděn chodník. Na dvoře postaven krytý stojan na kola pro přespolní žáky ( na podnět nově vzniklého SRPŠ). Některé z jeho námětů nebyly dokončeny pro velké náklady (hřiště, sad, vodovod).

1955 na školním hřišti pracuje 8 dní buldozer a nahrubo srovnal plochu. 1956 o prázdninách byla do všech učeben zakoupena umyvadla na stěnu, konvice na vodu a vědra na odpadovou vodu. Národní škola byla rozšířena o jednu třídu. 1957 generální oprava národní školy, vyměněny podlahy v obou učebnách, starý dřevěný plot před školou nahrazen drátěným s betonovou podezdívkou. Byla vyčištěna studna a koupena nová pumpa - stará byla dána na školní pozemek.

1958 - na národní škole provedena výměna el. vedení , včetně nových autom. pojistek a doplněna světla i na chodbu. Do obou tříd i do bytu ředitele byl zaveden vodovod. Na školním pozemku bylo provedeno částečné oplocení a zabudování vstupních vrat.

1959 se II. celostátní spartakiády zúčastnilo 56 žáků. Započalo se s pracemi na zbourání staré sokolovny. Na dvůr II. stupně byl navezen hrubý písek z vranínského lomu.

1960 - 24. 5. byl položen základní kámen sokolovny. 1. 7. 1960 byl dovezen z jihlavského depa vyřazený železniční vagón, který objednal u drah ředitel školy. Vagón byl postupně upravován, aby sloužil jako školní dílny. Na školním pozemku částečně svépomocí byl vystavěn včelín. (Zděný a pro 10 včelstev).

1960/61 usnesením vlády uzákoněna povinná devítiletá šk. docházka a poskytování učebnic a školních pomůcek zdarma. Protože došlo k navýšení o 9.ročník, řešila škola nedostatek učeben výukou v bývalé matriční síni. Do dílny (vagonu na dvoře) zavedl zdarma elektriku p. Dunkler z Komárovic.

1961/62 pracuje pod vedením učitelů 5 kroužků (včelařský, chovatelský, fotokroužek, technicko-modelářský, mladí požárníci).Byly upraveny obecní cesty kolem obou školních budov kamenem z Police a pískem z vranínského lomu.

1962/63 - změna počtu tříd na 1.st. - pouze dvoutřídka pro nízký počet žáků. Ke konci roku 1962 provedena na 2. st. generální oprava WC, předláždění chodeb terasovými dlaždicemi a obložení stěn černým obaxitem.

1963- 1965 - opět trojtřídka. Škola dostala psací stroj Consul a diaprojektor. O rok později magnetofon a magnetickou tabuli.

1965/66 školní rok zahájen v nové sokolovně. Škola obdržela pro výuku lidskou kostru.

1.9. 1966 uvolněn byt ředitele školy pro mateřskou školu, která byla doposud v nevyhovujících prostorách domě č. 92.

V první polovině školního roku 1967/68 se vystřídalo nejvíce učitelů.

1968 na dvorku 2.st. zřízen odpadový kanál. Zavedeny volné soboty každých 14 dní.

1. 10. 1970 - 1981 je ředitelem školy Antonín Vacek.

1971 instalován televizor do zdi mezi třídou a kabinetem. Dále se dokončuje instalace nářadí v sokolovně (tyče na šplh, koš na košíkovou). Provádí V. Hloušek a J. Kverek. Je dobetonována podlaha nářaďovny (A. Vacek) a dokončeno oplocení školního pozemku (Fr. Michal).

1973 ve spolupráci s důchodci bylo prováděno bourání již nevyhovujícího dřevníku u 1. stupně - na této práci se podíleli učitelé Fr. Michal a O. Varadinková a školník Fr. Hron. Byla provedena rekonstrukce v budově 2. st. - elektroinstalace, včetně bleskosvodů, oprava podlah - položením dřevotřískových desek a následně gumou, zavedeno ústřední topení, škola byla vybavena novým nábytkem . Dokončena stavba kotelny a učebny nad ní. Při této práci se vytvořila skupina tří důchodců a za pomoci 11 rodičů práce zdárně probíhaly. 26. 11. mohl být spuštěn provoz kotelny.

1974 provedena rekonstrukce podlah, elektroinstalace včetně bleskosvodů a instalace akumulačních kamen v budově 1. st., částečná výměna oken v kuchyni a skladu, výměna vchodových dveří.

1976 nastupuje jako školnice Gertruda Aipldauerová a Anna Sáblíková na č. 10 po Fr. Hronovi.

Od září 1979 zrušena škola 1.-5. r. v Martínkově, proto byl nižší st. rozšířen o 1 třídu. Škola používá málo vybavenou dílnu na 1.st. Zastupuje školnici G. Aipldauerovou Marie Procházková. V č. 10 provádí úklid školnice Fr. Burianová. Začíná se projevovat nedostatek moderních pomůcek a skladovacích prostorů.

1. 9. 1981 se stává ředitelem školy Otakar Hrazdíra (do ledna 1990).

1983 topičkou Jarmila Aipldaueová.

1986 generální oprava sokolovny.

1987 škola uvažuje o koupi počítače ve spolupráci s JZD.

26. 2. 1990 - 2. 3. 1990 absolvovala pedagogickou praxi na zdejší škole Jana Dvořáková.

Po odchodu ředitele O. Hrazdíry nastává rychlé střídání ředitelů: od února 1990 Josef Kverek do srpna1991, kdy ho vystřídal Antonín Vojta a toho pak 1. 2. 1992 Jan Václavek.

1993 zřízen školní sportovní klub.

9. 1. 1995 místo G. Aipldauerové uklízí Marie Šabatková.Vystupuje nutnost řešit situaci s ubývajícím počtem žáků.

Září 1996 Poprvé žádá obec o udělení výjimky pro školu vzhledem k nízkému počtu žáků. Je povolena. Věra Špinková se stává uklizečkou v č. 115. V sokolovně instalují desku na košíkovou učitelé I. Jiruška a M. Kabelka.

1997 Přechod na povinnou devítiletou docházku.

1998 Marie Břinková je novou školnicí + uklízečkou č. 10, Ivan Ferdan - topičem v č. 115. Slaví se 50. výročí založení měšťanské školy.

1999 Pracuje 7 zájmových kroužků vedených učiteli. Napojení školy na ekologické hnutí Tereza a celkové ekologické zaměření školy. Zakoupení 2 počítačů Pentium II + barevné tiskárny. Od srpna 1999 je ředitelkou školy Mgr. Hana Tichá.

1. 1. 2000 přechod školy do právní subjektivity. Škola pořádá první kolo sportovní olympiády pro okolní malotřídní školy s úmyslem získávat nové žáky.

Škola se napojila na internet a pořizuje si i první školní kolo na přejezdy pedagogů mezi jednotlivými budovami. Pořádáme 1. školní ples. Organizujeme školu v přírodě v Kališti u Humpolce a poprvé týdenní lyžařský výcvikový kurz na Tesáku.

2001 uvádíme do provozu školní družinu. Začínáme třídit odpad v budově 2. st.

2003 nově zbudovaná počítačová učebna. Zahájení školení rodičů při práci s počítači (prosinec - duben)- bude se opakovat i v následujících 3 letech.

2004 problémy s kvalitou a nedostatkem vody v budově 1.st. Instalace alarmu a 2 solárních panelů včetně demonstračního systému do budovy 2.st. generální úprava sociálního zařízení na 1.st. během hlavních prázdnin

2005 si pořizujeme vlastní aparaturu pro veřejná vystoupení. Generální rekonstrukce školní jídelny.

2006 generální rekonstrukce budovy 2. stupně včetně výměny topení . Přechod na vytápění plynem.

2007 další velké vybavení školy výpočetní technikou. Spuštění školního vzdělávacího programu.

Za poslední tři roky jsme podali 10 úspěšných projektů, kterými jsme získali pro školu 353 000 Kč jako podporu buď z Fondu Vysočiny nebo od MŠMT a 240 000 od Obce Domamil.

 

Chtěla bych také vyzdvihnout žákovské brigády, během činnosti školy se zúčastňovali její žáci se svými učiteli velmi mnoha obecně prospěšných prací v obci, na polích i lesích, mnohá jejich práce přetrvává dodnes: žáci střední školy vysazovali lesní stromky v Horách, severně od rybníka „Opička". Zalesňovacích prací se účastnili žáci velmi často, nejméně jedenkrát v roce, a počty stromků nebyly zanedbatelné (1949/50 6 500 ks), v dubnu a v květnu 1951/52 vysázeli žáci 13 500 ks lesních stromků. 30. - 31. března a 1. 4. 1953 provedli žáci se svými učiteli výsadbu 20 000 lesních stromků. V jarních měsících 1962 bylo vysazeno na „Kopci" a v „Americe" 2 000 lesních stromků.

1953/1954 V podzimních měsících bylo započato s výsadbou stromků na školním pozemku. Stromky dodal pan Richter, zahradník z Radkovic. Bylo to 30 jabloní, 10 třešní a 5 višní (stav 5 řad po 15 kusech) a rybízy. Před budovou 2. st. bylo vysazeno 10 hlohů. Od roku 1959 obhospodařují žáci „hektar cti".

1962/63 vysázeli žáci 3 000 lesních stromků, 200 okrasných keřů do remízků. Na pámelníku na školním hřišti 56 keřů pámelníků - tam, bohužel, se pravidelným pasením keře ničí.

Na jaře 1964 - 1965 žáci pomáhali při regulaci potoka a výstavbě vodní nádrže. Pomohli s vybagrováním bahna i při betonování obvodu nádrže a okolní úpravě terénu.

1966 oplocení a úprava dvora 2.st. V podzimních měsících vysazeno kolem nádrže 30 okrasných keřů a 2 stříbrné smrky, byly vykopány základy pro čekárnu. Na hřbitově vysázeli žáci 29 tisů.

1967 - 1969 se škola zapojila do úprav hřbitova. Jak zděním, betonováním tak i výsadbou okrasných keřů i podél příchozí cesty a zasazením 7 lip před hřbitovem (1968/69). V tu samou dobu byly zasazeny 2 lípy „Svobody" v parku. Byl zbudován chodník k dílně. Na těchto aktivitách byl patrný nesporný vliv p. učitele Vacka, který „měl za koníčka" zednické náčiní. Žáci pomáhali i při výstavbě zdravotnického střediska (na jaře 1971). Na hřišti upravili doskočiště. Na 2.st. instalován televizor do zdi mezi třídou a kabinetem. Opraveny komíny na 2.st. V dalších letech se pracovalo při údržbě vybudovaného

1976 vypomáhali žáci i učitelé na základě výzvy ONV se sběrem jahod i rybízu. Učitelé také o prázdninách brigádnicky natřeli lavice, židle a školní nábytek.

1999 sázení stromu republiky na dvorku 2.st. (břízka se neujala). Vybudování specializovaných učeben učiteli a žáky školy. Žáci s učiteli zrenovovali lavice a tabule, což činí i v následujících letech.

2003 na školním dvorku 2.st. zabetonování základu podezdívky a sloupků pro zvýšení oplocení. Vyrovnání terénu a zbudování ruských kuželek.

2006 všichni pomáhají s vyklízením, před generální opravou a následně s uvedním všech učeben do pořádku.

2007 žáci se svými učiteli budují na školním dvorku Arboretum - školní přírodní učebnu.

2008 - pomáháme s pozemními úpravami na návsi. Vybírání kamenů a vyrovnávání ploch pro novou zeleň.

 

Stručné počty za posledních 60 let:

Školu za tuto dobu absolvovalo: 1 164 žáků.

Počet žáků jako celek (1. i 2. st.) v letech :

nejvyšší:

v letech 1986/87 195 žáků (124 + 71), 1987/88 187 žáků ( 95 + 92), 1983/84 186 žáků (94 + 92) a

nejnižší:

v letech 1948/49 79 žáků (39 + 40), 1949/50 80 žáků (48 + 32), 2000/01 83 žáků (38 + 45).

Během těchto let se v domamilské škole vystřídalo 115 učitelů.

V současné době má naše škola 118 žáků v ZŠ a 34 v MŠ.

 

Seznam učitelů od školního roku 1948/49:

Na I.stupni:

Dagmar Nechvátalová, Božena Rubáková, František Jakš, Marie Svobodová později Kalendová, Marie Petříčková, Pavel Novák, Václav Brychta, Jarmila Kejnovská, Bohumil Horňanský, Miroslav Vejmělka, Miroslava Holíková, Vlasta Mejzlíková, Jana Čárová, Gustav Kammoimayer, Anna Šišková, Jana Bartíková, Milan Sýkora, Olga Svobodová později Varadínková, Zdeněk Hošek, Mojmír Mucha, Otilia Muchová, Božena Bergerová, Danuše Mládková, Ludmila Fryčerová, Stanislav Průša, Jiřina Vodičková, Růžena Macháčková, Božena Moltašová, Božena Vojtová, Eliška Strejčková (Vodičková), Iva Hloušková, Jaroslava Uhrová, Věra Kličková, Marie Homolková, Vladislava Mašková později Tománková, Simona Uhlířová, Marie Fialová, Květoslava Hochmutová, Vlasta Majorová, Pavel Šplíchal, Petr Stejskal, Miroslav Macháček, Mgr. Jana Nevařilová, Mgr. Lenka Klimešová, Mgr. Marie Frühaufová.

Na II. stupni:

Oldřich Bartes (1. ředitel 1948 - 1952), Vlasta Špindlerová, Vladimír Spousta, Josef Peprle, Antonín Vacek (3. ředitel 1.10.1970 - 1981) Melanie Kubová, Bohumil Václavek, Miluše Vaverková, Božena Čermáková, Marie Nevěčná, Miloš Moravec, Růžena Janoušková, Rudolf Černý, Josef Nechvátal (2. ředitel 1.10.1952 - 1970), Božena Němcová, Svatava Krčálová, Vladimír Spousta ml., Josef Tichý, Rudolf Částek, František Michal, Věra Kolejková, Marie Černá, Otakar Hrazdíra (4. ředitel 1.9.1981 - 30.1.1990), Jiří Achrer, Helena Černá, Jiří Krásný, Jiří Krotký, Olga Krotká, Ivan Pavlečka, Helena Nesybová, Josef Popelínský, Marta Kovářová později Jokešová, Eva Makovská, Jan Václavek (7. ředitel 1.2.1992 - 30.7.1999), Josef Kverek (5. ředitel 30.1.1990 - srpen 1991), Vítězslav Hloušek, Marie Wolheimová, Marie Vrátná, Miroslav Černý, Fratišek Slavíček, Václav Buk, Karel Bodanský, Josef Dokulil, Marie Brančová, Jaromír Janda, Milada Křivánková, Sylva Elterleinová, Stanislav Smýkal, Antonín Vojta (6. ředitel srpen 1991 - 1.2.1992), Marie Ležáková, Pavlína Jelečková později Klímová, Dana Nekulová, Mgr. Jaroslava Kloboučková, Mgr. Jana Dvořáková, ... Šauer, Jarmila Brezinová, ... Nováková, Mgr. Blanka Buličková, Ivan Jiruška, Marie Moskaluková, Mgr. Monika Pokorná, Ing. Miroslav Kabelka, Ing. Pavlína (Burianová) Hájková, Mgr. Hana Tichá (8. ředitelka 1.8.1999 - dosud), Martina Kloboučková, Mgr. Ilona Růžičková, Mgr. Zdeněk Řepa, Petr Menčík, Mgr. Naďa Mikešová, Mgr. Petra Řepová, PhD.

Seznam družinářek:

Od 2001: Petra Šerková, Ing.Zdena Doležalová, Lenka Nesibová, Nikola Smetanová, Aneta (Klepáčková) Dvořáková.

8. 3. 2008 Mgr. Hana Tichá