Kalendář skrytý

P Ú S Č P S N
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
Drobečková navigace

Úvod > Základní škola > Historie školy > Historie 2. stupně

Historie 2. stupně - Měšťanská škola - budova č. 115 - 2. stupeň ZŠ

Letos oslaví 60. výročí od svého založení. První zmínka o tom, že by bylo nutné zřídit i měšťanskou školu nacházíme ve školní kronice. Podle ní dne 20. června 1947 přijel na zdejší školu pan zemský školní inspektor Štěpánek z Brna. Citace ze zápisu: „Podle jeho zpráv hodlá zšr a mšo zříditi v Domamili měšťanskou školu. Pan zši poskytl nutné informace správci školy a předsedovi MNV a vybídl je k intensivní práci pro získání újezdní měšťanské školy.

O měšťanskou školu se ucházejí také obce Lesonice, Budkov a Martínkov.

Proto je nejvýš nutné, aby se podnikly všechny kroky k tomu, aby újezdní měšťanská škola byla zřízena v Domamili."

7. června 1947 na jednání místního národního výboru o vhodnosti a schválení vyhlédnutého stavebního pozemku pro zamýšlenou novostavbu obecné a mateřské školy v obci Domamili zvolili ze dvou navrhovaných stavenišť variantu „Na výhoně". Citace ze zápisu: „Vyhlédnuté pozemky nalézají se ve vidlici státní silnice II.třídy Martínkov - Domamil a okresní silnice Meziříčko - Domamil a při místním hřbitově, které ohraničují staveniště na straně východní a jižní. Staveniště ve směru severním a západním není plošně omezeno. Doporučuje se zajistiti pro stavbu škol území mezi oběma silnicemi o výměře asi 3 ha bez plochy hřbitova a na severu ohraničená čarou probíhající vrcholem terénní plochy. Území staveniště má nadmořskou výšku asi 450 m k okresní silnici a směrem k obci. Výhledy školních učeben budou směřovati k obci a na záhumenice statků. Obecní hřbitov, který jest nevhodně situován na křižovatce státní a okresní silnice a překáží rozhledu v zatáčce bude nutno přeložiti na výhodnější místo a dosavadní plocha hřbitovní bude změněna po vytvoření přehledu na křižovatce silnic na sadovou plochu.

Komise současně konstatuje, že vyhlédnuté staveniště vyhovovalo by i pro výstavbu újezdní měšťanské školy jako výhodný střed pro školní újezd, který budou tvořit obce Domamil,Štěpkov, Komárovice, Vranín a Martínkov. Staveniště leží ve zdravé poloze a poskytuje dostatečný prostor pro vytvoření školního střediska s hřišti a školní a pokusnou zahradou, případně i pro stavbu bytu pro učitele. Aby vozový provoz na okresní silnici, k níž bude obráceno hlavní průčelí školních objektů, nerušil školní vyučování, doporučuje se školní budovy situovati s náležitým odstupem od trasy této silnice. Školní hřiště by bylo vhodné situovati ke státní silnici za hřbitovem."

Přítomní:

za MNV v Domamili předseda MNV Gracián Kabelka a člen výboru Tomáš Bláha,

za místní školní radu v Domamili předseda MŠR Antonín Polenda,

za správu školy v Domamili správce školy Jan Holík,

Ing. Jaroslav Maršálek, obvodový plánovatel,

za okresní školní výbor v Mor. Budějovicích Josef Kozák, okresní školní inspektor,

za ONV v Mor. Budějovicích Dr. Miloš Hornanský, vrchní rada pol. správy, Ing. Stanislav Hrb, technický rada a architekt, MUDr. Jan Čapka, zdravotní komisař.

Toto staveniště však nebylo zvoleno a zasloužený klid zůstal zachován všem, kdo byli pohřbeni na místním hřbitově.

ÚRYVEK ZE ŠKOLNÍ KRONIKY:

„Po velikém úsilí a dvouleté práci bylo definitivně rozhodnuto nadřízenými úřady, aby v Domamili byla zřízena již ve školním roce 1948/1949 měšťanská škola jakožto v přirozeném středisku.Velmi vydatnou pomoc nám poskytl okresní školní inspektor Josef Kozák a po něm jeho nástupce oši Jan Žalud, který hájil požadavek Domamile s odhodláním a úsilím jak by byl zdejším občanem. Patří mu za to dík. Ovšem i mnoha nejmenovaným lidem naší obce jsme povinni díky. V rekordním čase dvou měsíců a to od 26. června 1948 do 31. srpna 1948 bylo zřízeno pro tuto školu provizorium o třech třídách a kabinetem, sborovnou, ředitelnou v jedné místnosti.Vnitřní zařízení bylo dodáno ve stejně krátké době. Nyní bude ještě přistavěna čtvrtá třída, sborovna a ředitelna.

........

Jedině Budkov odepřel děti posílati do Domamile, i když se Domamil zavázala dopravovati žáky z Budkova do Domamile denně autobusem zdarma."

1. září 1948 vstupuje v platnost zákon o jednotném školství. Citát z kroniky: „Nová škola nezná rozdílu mezi dětmi chudými či bohatými, nová škola je školou nového typu, školou v pravdě demokratickou.

Budova školy (1. st..) byla uvnitř náležitě opravena , vymalována a opraveny střechy.

Dne 26. září 1948 byla slavnostně otevřena střední škola za přítomnosti zástupců úřadů, škol velikého množství občanstva.

Z bývalého nedostavěného domku paní Kateřiny Peroutkové, vyrostla pěkná budova, jež se mohla pochlubit novým jménem Střední škola."

28. dubna 1949 byla podepsána kupní smlouva (stalo se tak podle usnesení MNV v Domamili ze 7. června 1948 ), kterou prodává paní Kateřina Peroutková rozestavěný dům číslo 115 obci za 75 000 Kčs za účelem zřízení Střední školy v Domamili.

Citace ze školní kroniky:" Brzy po našem osvobození z područí nacistického Německa v r. 1945 se počalo mluvit o zřízení střední (dříve měšťanské) školy v severozápadní části moravskobudějovického okresu. Střední školy bylo v této části okresu třeba, neboť děti, jestliže chtěly střední školu navštěvovati, musely docházeti nebo dojížděti na kole do Moravských Budějovic,vzdálených od většiny obcí průměrně 10 km.

O školu se v ten čas zajímaly obce Lesonice, Martínkov, Domamil a Budkov. Po delších, někdy i bouřlivých jednáních se zástupci uvedených obcí bylo konečně rozhodnuto, aby střední škola byla zřízena v Domamili, jako přirozeném zeměpisném středu kraje.

Místní národní výbor v Domamili koupil od obchodnice pí Kateřiny Peroutkové nedostavěný domek č.p. 115 s úmyslem upravit jej pro provizorní střední školu. S úpravou domku bylo započato počátkem června 1948. Stavební práce rychle pokračovaly, neboť nejen předseda MNV v Domamili Bohumil Menčík č.p. 54 a předseda místní školní rady Antonín Polenda č.p. 25, ale i všichni ostatní občané v obci Domamil pochopili význam tohoto počinu a starali se a pomáhali, kde se jen dalo. Práce neochabovaly ani v době žní.Většina rolníků ochotně propůjčila potahy k dovozu potřebného stavebního materiálu. Vedoucím stavby byl Jaroslav Klobouček, později Alois Tichý, oba z Domamile. Stavbu prováděl MNV ve své režii - do konce roku 1948 to byla stavba „černá". Teprve v prosinci 1948 potvrdil zemský národní výbor v Brně výjimku ze zákona, a tím se stavba dostala do dvouletého plánu. Řediteli národní školy Janu Holíkovi připadl nemálo obtížný úkol obstarání potřebného školního nábytku. Svůj úkol splnil dobře, neboť již v polovině září 1948, krátce před otevřením školy, bylo objednané zařízení pro školu dodáno firmou „Ikomet" v Mimoni. Kolaudační řízení bylo provedeno dne 26. září 1948 a střední škola byla slavnostním způsobem otevřena.

Slavnostní průvod vyšel od hostince u Janíčků (naše pozn. z č. 38). V jeho čele kráčely krojované děti mateřské, národní a střední školy, pak ve stejnokrojích hasiči a sokoli, konečně četné občanstvo nejen z Domamile, ale i z okolních obcí. Před budovou školy sloužil konsistorní rada P. Jan Slavík polní mši. Pak byla budova školy vysvěcena.

Po přivítání občanstva a všech hostí předsedou MNV promluvil ke shromážděnému občanstvu zástupce okresního národního výboru v Mor. Budějovicích, školní inspektor Jan Žalud a referent ONV František Smolka, ředitel střední školy v Jemnici, poslanec NS za KSČ J. Kliment z Třebíče, zástupci školní organizace střední školy chlapecké a dívčí v Mor. Budějovicích a zástupci MNV přiškolených obcí. Děti za vedení učitele Antonína Vacka recitovaly a zpívaly národní písně. Nakonec předal předseda MNV Boh. Menčík klíče od budovy zatímnímu správci školy odb. učiteli Oldřichu Bartesovi. Odpoledne byla uspořádána na návsi před kostelem (dnes zde stojí prodejna Jednota) zahradní slavnost. Pestrý program vyplnili žáci všech tří škol tanci, zpěvy a různými vhodnými atrakcemi. Národní tance dětí řídila učitelka národní školy Anna Mátlová. Večer byla taneční zábava v obou místních hostincích. Čistý výtěžek slavnosti 15.000 Kčs byl určen pro potřeby střední a národní školy.

Přístavba školy:

Budova školy měla tři učebny, jednu malou místnost pro sborovnu, ředitelnu a kabinet a dva splachovací záchody pro chlapce, dva pro dívky a jeden pro učitele. V říjnu 1948 bylo započato s přístavbou dalších tří místností: učebny, ředitelny a sborovny. Stavebníkem byl opět MNV v Domamili, který se rovněž přičinil o to, aby přístavba byla co nejdříve dokončena. 19. 1. 1949 bylo uděleno povolení k rekonstrukci a přístavbě jedné třídy se sborovnou a ředitelnou.

Jedna třída /třetí/ byla prozatím umístěna v tělocvičně Sokola naproti školní budově. Poněvadž tato místnost v zimních měsících nevyhovovala, bylo v lednu 1949 započato se střídavým vyučováním v dosavadních třech místnostech školní budovy. V květnu 1949 byla přístavba v hlavních rysech dokončena, takže počátkem června 1949 bylo již započato s normálním vyučováním ve všech 4 učebnách. Celkový náklad koupě domku, jeho adaptace a přístavby činil 850.000 Kčs /včetně vnitřního vybavení školy/."

Navíc oproti projektu (záměru) byla provedena výměna podlah a dlažeb ve stávající školní budově a rekonstrukce elektrické instalace, výměna oken a dveří a byly zavedeny rozvody studené vody do celé budovy. Dále pak byla provedena rekonstrukce WC.

Podle zápisu z jednání 30. 5. 1950: „Stavba byla provedena odborně a řemeslně čistě, jest dostatečně suchá a tudíž z hlediska zdravotního a předpisů školských způsobilá ku používání."

 

Školní rok 1948/1949

Byl zahájen v pondělí dne 27. září 1948. Vyučováno ve čtyřech třídách se 79 dětmi. Jako zbytek staré organizace zůstávají v tomto školním roce místo IV. třídy jednoroční učební kursy /JUK/.

Rozdělení žactva podle bydliště:

Domamil 24, Martínkov 20, Komárovice 14, Vranín 13, Štěpkov 8. Celkem 79.

Žáci z Budkova se k zápisu nedostavili, ačkoli Budkov byl výnosem zemské školní rady v Brně ze dne 10.11.1948 č.III/2 -7867/4 (viz jednací protokol č. 122/48) ke střední škole v Domamili přidělen. Rodiče z Budkova odmítli posílat děti do zdejší školy /prestižní důvody/, i když bylo zavedeno autobusové spojení /p. Lujc, autodopravce z Police/ z Budkova do Domamile a zpět. Autobus jezdil naprázdno plné tři týdny.

Náboženství římskokatol. 77, českobratrskoevangel. 2

Učitelský sbor:

Vedením správy školy byl pověřen odbor. učitel Oldřich Bartes, narozen 18.1.1905 v Lukově, okr. Mor. Budějovice. Odborný učitel Vladimír Spousta, nar. 9.7.1904 v Horách, okr. Dačice, byl přidělen na zdejší školu dnem 1.10.1948 ze střední školy dívčí v Jaroměřicích nad Rokytnou. Def.učitel podle § 4 uč. zák. Antonín Vacek, nar. 14.6.1921 v Litohoři, okr. Mor. Budějovice byl přidělen do Domamile z nár. školy v Bělčovicích, okr. Mor. Budějovice. Učitel čekatel Josef Peprle, nar. 16.10.1929 v Jaroměřicích nad Rokytnou byl přidělen na zdejší školu ze střední školy dívčí v Mor. Budějovicích. Učitelka domácích nauk Vlasta Špinlerová, nar. 25.12.1923 v Myslibořicích byla přidělena do Domamile ze střední školy dívčí v Jaroměřicích nad Rokytnou. Učila jen na zdejší škole a zastupovala místo třídního učitele. Náboženství římskokatolickému vyučoval P. Jan Slavík, farář v Domamili. Vykonávání školnických prací bylo svěřeno Františku Hronovi, dělníku v Domamili čp. 105.

........................

Akce pořádané školou:

Před vánočními svátky uspořádalo žactvo školy v tělocvičně Sokola vánoční besídku s pestrým programem. Čistého výtěžku 1291 Kčs bylo použito na zakoupení učebních pomůcek.

...................

Dne 6. března l949 uspořádala žákovská organizace zdařilou akademii v tělocvičně Sokola. Čistý výtěžek činil l.680 Kčs. Bylo určeno k zakoupení signálních hodin pro střední školu. Koncem měsíce dubna sehrála žákovská organizace školy za režie uč. Vl. Špinlerové divadelní hru „Popelka". Čistý výtěžek k zakoupení školních pomůcek činil 2570 Kčs.

...........................

Školní výlet:

Ve dnech l4. a l5. června podnikli žáci v počtu 7l se 4 učiteli v rámci „Týdne dětské radosti" výlet vlakem do Kutné Hory, na výstavu 700 let hornictví. Z prostředků školy bylo věnováno chudým dětem 1817 Kčs.

Dne l9. června l949 byla uspořádána v budově školy výstava knih pro mládež. Výstavu navštívilo 200 osob. Bylo prodáno 96 knih. Škola zakoupila 11 knih v ceně 940 Kčs z prostředků vlastních. S výstavou knih byla zároveň uspořádána výstava žákovských prací. Výstava se všem návštěvníkům líbila.

Dne 25. a 26. června 1949 uspořádala žákovská organizace za vedení uč. Jos. Peprleho besídku s divadelní hrou Heslo „Santa Maria". Čistý výtěžek činil 1400 Kčs.

Žákovské brigády:

Na žádost MNV v Domamili vysazovali žáci střední školy lesní stromky v Horách, sev. od rybníka „Opička", žactvo JUK jednotilo mák v Komárovicích. Celkem odpracovali žáci i s učiteli na těchto brigádách 985 hodin.

..........................................

Na vybavení střední školy v Domamili udělil KNV v Jihlavě obci podporu v částce 10.000 Kčs.

Školní rok 1949/50

byl zahájen ve čtvrtek dne 1. září 1949. Vyučováno ve čtyřech třídách

s 80 dětmi. Budkovské děti se k návštěvě zdejší školy opět nepřihlásily. Na společném shromáždění přivítal všechny děti Oldřich Bartes, připomněl jim jejich nejdůležitější povinnost v příštím školním roce a žádal všechny, aby vzorným chováním a pilnou společnou prací pomáhaly mladé střední škole v Domamili získat dobré jméno.

Žactvo podle náboženství:

Náboženství římskokatolické: 79, českobratrskoevangelické: 1 /80/

Žactvo podle bydliště:

Domamil 22, Martínkov 17, Komárovice 14, Vranín 16, Štěpkov 8, Krasonice 3 . Celkem 80.

Učitelský sbor:

Vladimír Spousta byl dnem 1. září 1949 přeložen na střední školu v Blížkovicích, Vlasta Špinlerová na střední školu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Nově ustanovené učitelské síly: Melanie Kubová, profesorka, nar . 16.10.1907 v Hrušce, okr. Kojetín, kraj Olomouc, přidělena na zdejší školu z gymnázia v Mor. Budějovicích. Uč.dom.nauk (naše doplnění: poradkyně školy pro volbu povolání) Božena Čermáková, nar. 13.7.1927 v Horním Újezdě, okr. Třebíč, přidělena z nár.školy dívčí v Jaroměřicích n.R.. Bohumil Václave, nar. 26.10.1919 v Litohoři, okr. Mor. Budějovice, přidělen z nár.školy ve Chvalkovicích.

..............................

Divadlo ve prospěch školy:

Za režie učitelů Josefa Peprleho a Oldřicha Bartesa sehrálo ČSM dne 4.12.1949 ve prospěch střední školy divadelní představení „Hořká medicína". Čistý výtěžek 2.250 Kčs byl určen na zakoupení knih a učebních pomůcek pro školu.

Rovněž dne 4. června 1950 sehrála žákovská organizace školy divadelní představení „Tajná vysílačka". Hra byla opakována dne 8. června v Komárovicích. Čistý výtěžek 2.792 Kčs byl určen k podpoře sociálně slabších žáků na školní výlet do Vysokých Tater.

........................

Další činnost žáků:

Zalesňovacích prací se žactvo zúčastnilo po tři dny. Bylo zasázeno celkem 6500 lesních stromků. Jeden hektar školního pozemku byl oset mrkví.

Za celý školní rok 1949/1950 sebrali žáci školy 15 q odpadových surovin. Na úpravě školního hřiště a na ostatních brigádách odpracovali žáci celkem 1450 hodin. Do 27.6.1950 splnilo 5 žáků všechny disciplíny k dosažení TOZ.

...........................

Za hornického učně se přihlásil 1 žák. Kromě toho se přihlásil do hornictví loňský žák zdejší školy J. Pietro z Martínkova. O dovolené navštívil naši školu v hornickém stejnokroji. Byl všemi radostně přivítán.

Z peněz ŽO /divadla, brigády, besídky/ byl zakoupen pro školu rozhlasový přijímač „Harmonie" za částku 7.200 Kčs.

Vysvědčení byla žactvu vydána již dne 27. června 1950, aby mohl být uskutečněn školní výlet do Vysokých Tater. Na společném shromáždění, k němuž byli pozváni rodiče a zástupci lidové správy, byla zhodnocena celoroční práce žáků a učitelů druhého roku jednotné školy.

Ve dnech 28.6. - 2.7.1950 podniklo 50 žáků školy a 4 učitelé výlet do Vysokých Tater.

Z peněz ŽO bylo na výlet věnováno 5.120 Kčs.

Na chmelovou brigádu se přihlásilo 9 žáků a uč. Oldřich Bartes. Dne 20. srpna odjeli v plném počtu do obce Děkova, okres Podbořany. Domů se vrátili 2. září 1950.

O prázdninách bylo pokračováno na úpravě školního hřiště. Na srovnávání hrací plochy byl na několik dnů získán buldozer, čímž práce značně pokročila. "

KONEC CITACE ze školní kroniky. Mgr. Tichá

POKRAČOVÁNÍ v historii společné