Katka ČURDOVÁ
ŠKOLA
Ve škole se učíme,
za vědomosti ručíme.
I když někdy někdo vrčí,
vědomosti teďka frčí.
HRAČKY
Hraček máme doma dost,
hraj si s nimi pro radost.
Bejbi bora a Arabela,
tu a tu a tu bych chtěla.
TĚLO
Tělo každý musí mít,
nikdo bez něj nesmí žít.
Ruce, nohy, tělo hlava,
která lidem radu dává,
ruce, které pracují,
pak se z toho radují,
nohy běží k potůčku,
obejmout svou Bábušku.
Martina BLAŽKOVÁ
HOŠÍK
Jeden hošík ze Sobotky
dal ježkovi k svátku botky,
pro lišku měl čtyři vši,
myšce dal past na myši
a prasátku rypáček,
to byl ale hlupáček.
ŠTIKA
Šeptala mi stará štika:
Voda to je naše zlato.
Hlavně ať nám neutíká,
Nezapomínejte na to!
TIŠE
Žádné povídání u oběda!
Jezte hezky tiše,
nebo vás ta spolykaná slova
budou tlačit v břiše.
Michaela SVOBODOVÁ
ZAJEČÍ ŘÍKADLO
My jsme malí ušáci,
nemáme nic na práci.
Trénujeme běh a skoky
přes pařez a přes potoky.
Učíme se kotouly,
nekoukáme na bouli.
Radim KORDULIAK PŘESMYČKY
1. KAANLIDĚ KAŘLÉKÁS ANDĚLIKA LÉKAŘSKÁ
2. ÝNAZ NÝNOV ANÝZ VONNÝ
3. ALKABAZ RAPVÁ BAZALKA PRAVÁ
Povídání na slova:
Pojď, je, plují, slyšíš, slyšíš, šumí, stéká, omámí, víme, znamenají, našli jsme, napsali jsme,
pojď, je, půjdeme, chceme vidět, slyšet, cítit.
Radim KORDULIAK ( 5.ročník)
Pojď sem ! Slyšíš, po řece plují lodě. Slyšíš, jak šumí? Voda jim stéká po bocích.
Našli jsme vyřezávané lodičky, víme, co znamenají. Napsali jsme na ně jména. Pojď,
půjdeme je pustit po řece. Chceme vidět, jak plují, slyšet, jak hrají.
P R Ů Z K U M
My, náš myslivecký kroužek, jsme se vydali na průzkum. U Vysokého Mýta leží
mýtina, na kterou jsme se omylem nachomýtli. Náš známý myslivec nám ukázal, jak rychle se
smýká myška do díry. Postupujeme hlemýždím tempem mezi chmýřím z pampelišek a
vidíme rozdmýchaný oheň. Pečeme párky a posloucháme bzučení hmyzu.
Před odchodem uhasíme oheň, umyjeme se s mývalem v potoce a hurá domů. Myslím,
že se nemýlím, když řeknu, že to byl krásný den.
Kristýna KALINOVÁ ( 4.ročník)
Zajíc Zaza zajel závod za zebrou Zuzanou. Zebra zvítězila za zámkem Zvíkov. Zajíc
zabloudil za Znojmem. Zebra Zuzana za závod získala zlato. Zuzanino zlato zázračně září.
Zajíc Zaza získal zdravou zeleninu. Zítra zase závodí.
Pavel VYPLAŠIL ( 5.ročník)
Brzy jsem se dozvěděl,
Že v Praze je letiště.
Vypadá to nevinně,
Nazývá se Ruzyně.
Mluví se tam jazyky,
Nikde žádné paniky.
Myš a hlemýžď si usmysleli, že se z mýtiny vydají do Litomyšle. Nejprve se umyli a
vydali se na cestu. Po mýtině létal hmyz a chmýří. Také se k nim nachomýtli ptáček. Zeptal
se jich, kam jdou.
„My jdeme do města," řekla myška.
Ptáček odpověděl:
„Pokud se nemýlím, do města se jde na druhou stranu."
Radek MÖLLER ( 5.ročník)
Jeli jsme na mýtinu u Litomyšle a mysleli jsme, že tam uvidíme jelena. Mýlili
jsme se, nachomýtnul se nám tam jen hlemýžď a myš. Kolem lítal všelijaký hmyz.
Vraceli jsme se domů a na silnici to s autem smýkalo. Přijel jsem domů a umyl jsem si
ruce mýdlem. Maminka mi říkala, že mám zamykat. Ráno venku poletovalo chmýří
pampelišek a my jsme mysleli, že sněží.
Markéta DOLEŽALOVÁ ( 5.ročník)
Líný Emil z města Semil
Před zrcadlem naříká.
Protože se včera nemyl,
Uviděl v něm čuníka.
ČEŠTINA
Čeština je má velká láska,
Už vím, co je samohláska.
Vymýšlím si na splátky,
Nejrůznější pohádky.
NĚMČINA
Před němčinou se já šlechtím,
Hrozně ráda totiž šprechtím.
Říci: „Ich bin dum?"
To dnes není žádný um.
Říci: „Ich bin klug."
To vám řekne každý kluk.
PASTELKA
Všechny kytky, kočky, tůje
Krásně mi je namaluje.
Ale hlavně, že má čas
Namalovat hezký klas.
KVĚTINA KVĚTA
Květina Květa byla chudák, protože ji v květinářství zapomínali zalévat. Ostatní
květiny vždy zalévali, ale na Květu zapomínali. Asi proto, že byla tak maličká a nebyla
vidět. Ale jednoho dne do květinářství přišla docela malá holčička mamince koupit
květák a zahlédla Květu a moc se jí zalíbila. Květu si odnesla domů, ale když uviděla její
poslední květ, jak usychá, bylo jí Květy moc líto. Ale holčička se o Květu pečlivě starala,
takže Květa neuschla.
A šťastná žije, doufám, pořád.
Míša KLIMEŠOVÁ ( 5.ročník)
MYŠ
Myš je šedá a nezbedná.
Například když doma jíte párek,
Ona vám ve spíži okusuje škvarek.
I na poli vám někdy
Ukousne řepu nebo brambory.
Proto na myš nedejte
A ihned jí nandejte !!!!
V Litomyšli u lesa bydlel v hájovně myslivec. Každé ráno se umyl, pozamykal
hájovnu a šel na lesní mýtinu.
Když přicházel k mýtině, náhle začalo pršet a noha se mu smýkla po pařezu, kde byl
hlemýžď a mnoho hmyzu. Štěstím se tam nachomýtl dřevorubec, pomohl myslivci do
hájovny. Šel pro dříví, aby mohl rozdmýchat oheň v krbu. Přes cestu mu přeběhla myš a
létalo chmýří.
HÁDANKY
1.
Někdy naštvat nás může,
ale často pomůže,
je to dobrá věcička,
má ho každá babička.
2.
Večer nám pusu dává,
bere nás jak kamaráda,
má nás moc ráda.
3.
Často otravná je,
někdy krev nám pije,
různou velikost má,
ani na svátek pokoj nedá.
(mobil, máma, moucha)
KOŤÁTKO
Máme malé koťátko,
je to naše mláďátko.
Mám ho moc ráda,
alespoň mám kamaráda.
Má taky matku Katku.
Chce si hodně užívat,
u nás musí přebývat.
Monika HRONOVÁ ( 5.ročník)
Byl jednou jeden drak a bydlel u Bydžova. Ostatní obyvatelé se ho báli. Jeho příbytek
byl obklopen bylinami. Když vstoupil do Bydžova, utekl všechen dobytek i naše kobyla.
Jednou si obyvatelé Bydžova oddechli, drak změnil příbytek, odstěhoval se do
Přibyslavi.
Když jsem byl malý, bydleli jsme v Přibyslavi. Protože jsme měli malý byt a nevešel
se nám do něj nábytek, přestěhovali jsme se do Bydžova na venkov. Pořídili jsme si dobytek,
v Bydžově byl obyčej chovat býka a kobylu. Také sbíráme léčivé byliny.
V novém příbytku se nám žije dobře.
PŘÍBĚH O SOVĚ
Byla jednou jedna sova a ta viděla druhou sovu a zamilovala se do ní a řekla: „ Pojď
na tu skálu, pojď tam, kde plují oblaky rychleji než jinde. Slyšíš, jak šumí obloha a tam šumí
ještě víc." A tak tam letěly. A obě omámila vůně kytek.
„Víš co pro mě ty květiny znamenají?" pravila sova, ale bylo pozdě, druhá sova byla pryč.
První sova našla jen pírko a cítila smutek.
Martina DVOŘÁKOVÁ ( 4.ročník)
KDO JE TO ?
Je moc krásná, rád ji mám.
Milá šťastná, tu já znám.
A nad její pohlazení
v celém širém světě není.
JARNÍ KVĚTY
Jarní květy krásně voní,
kdo je moudrý, ten se skloní.
Jarní slunce s láskou svítí,
kdo je moudrý, ten to cítí.
BERUŠKA
Sedm teček na kabátku,
každá černá jako noc.
Beruška je na oplátku nosí ráda
-a to moc !
MICINKA
U babičky máme kotě,
říkáme jí Micinka.
Tiše spinká v malé botě,
protože je malinká.
SPORTOVEC
Chci být silák jako táta,
sportování to mne láká.
Přeskočím překážku, každičkou laťku,
doženu Pepíka, předběhnu taťku.
LÍSTEK
Mám barevné šaty
jako nikdo jiný,
poletím si taky,
vůbec nejsem líný.
DRAKŮV FRAK
Koupil si dráček
na nový fráček.
Na každém knoflíčku
bude mít pentličku.
A teď si drak
obletí mrak.
ZIMA
Bílá barva - to je sníh,
Bílá barva - to je smích.
Bílá barva - to je zima
A ta zima -ta je príma.
ZIMA
Zima to je bílá paní,
těšíme se všichni na ni.
Potom přijdou Vánoce
přesně jednou po roce.
SMRČEK
I když jsem jen šprček,
říkají mi smrček.
Na Vánoce u lidí,
to se teprv uvidí !
Nazdobí mi větvičky,
budu zářit celičký.
LYŽE
My jsme dvě sestřičky,
na vaše nožičky,
Jezdíme z kopečka,
nemáme kolečka.
Katka ČURDOVÁ ( 4.ročník)
Zebra Zuzana
V jedné zoologické zahradě bydlela v kleci číslo 36
tříletá zebra Zuzana. Bylo to velmi zajímavé zvířátko. Zebra Zuzana měla spoustu kamarádů,
ale nejlepší byl Zdeněk, to je zubr z jižní Ameriky, přezdívkou Zub.
Jednoho krásného rána se zoologická zahrada rozproudila dětmi ze Základní školy
Domamil. Za chvíli byly děti u klece, kde bydlela zebra Zuzana a vedle ní zubr Zdeněk. Mezi
dětmi byly dvě kamarádky Zora a Zdeňka. Obě dvě holky měly vanilkovou zmrzlinu. Zora
řekla Zdeňce :"Hele, ta zebra vypadá ,jako kdyby měla hlad, pojď, dáme jí trochu líznout."
Zdeňka si myslela, že se zvířata v ZOO nemají krmit. Ale to už dávala Zora ruku do
klece, kde bydlela ta zebra. Zuzana hned běžela ke kleci, byla by si lízla, ale Zdeněk křikl:"
Pozor, Zuzano, jestli si lízneš, tak tě budou bolet tvoje zářivé zuby a později i břicho!"
Zebra Zuzana chvíli přemýšlela a potom raději odešla ke kupce sena.
A od té doby se Zuzana vyhýbala všem zmrzlinám v okolí.
Pyšný netopýr
V jednom skalním útesu žil netopýr a ten netopýr byl velice pyšný na svá třpytivá
křídla. Strejda slepýš mu říkal, aby nebyl pyšný, že se s ním nikdo nebude kamarádit !
Dokonce ani strýček slepýš.
Jednoho třpytného rána do skalisek,kde bydlel netopýr, přišli dva pytláci a jako první
jim přinesl pysk na slinu náš pyšný netopýr.
Řekli si : „Ten má ale třpytivá křídla."
Chytli ho do pytle a šli do jejich chaty. Netopýr zbytečně naříkal, nikdo ho neslyšel.
Strýčkovi slepýšovi bylo taky pyšného netopýra líto, ale v duchu si říkal : „Pýcha předchází
pád.!!!"
HÁDANKY
1.
Chodí stále za patami,
Když je slunce,
Je tu s námi a
Pouze když kráčíš tmou,
Opustí zem u nohou.
2.
Čtyři nohy v kožichu,
Chodí lovit potichu,
Dvanáct drápků v kožichu
Číhá, číhá na myšku.
3.
Kožich má však chodí bos,
Nejlepší je na něm nos,
Když návštěva nese dárek,
Z dálky pozná - je to párek !
4.
Kdo vejde do místnosti i zavřeným
oknem?
5.
Čemu se podobá půlka melounu?
(stín, kočka, pes, světlo, druhé půlce)
ZIMA
Zima, zima už je tady,
Radostí je plno všady.
Postavíme sněhuláky,
Bambulaté panďuláky.
NA SANÍCH
Zima je, zima je,
Každý se raduje,
Padá sníh, padá sníh,
Už jedeme na saních
Monika HRONOVÁ
........
Běhá, běhá po lese,
Směje se a směje se.
Utíká a brečí Terka spanilá,
Hodná a hezká,
Běhá a běhá po lese,
Nebreč, mámo, najde se.
........
Mami, mami, mamičko,
Utíká nám sluníčko,
Utíká nám čím dál víc,
Nebreč,Víte, večerník.
KOČKA
Kočka, kočka ušatá,
Na dva vousy chlupatá,
Běží, běží po lese,
Třese se a třese se.
HÁDANKY
Učí se,
Těší se,
Podvádí
I dovádí.
Leží doma v posteli,
Lenoší a lenoší.
Šikovný je
Hrozně moc,
Markéta DOLEŽALOVÁ(5.roč.)
BOBR
Bobr dneska povídal, že jezevec pojídal
Žaludy a kaštany
A byl z toho naštvaný.
SOVA
Sova houká,
Že veverka zoufá.
Sova říká nezoufej,
Do rána ti bude hej.
Veverka se urazila,
Že ji sova podrazila.
Veverka zas zoufala
A sova si houkala.
ČERVENKA
Červenka dnes říkal,
Že se kuna loudala.
Kde jsi kuno byla dnes?
Žes zameškala ples?
HÁDANKA
Hodně bručí BRUM
Nepije rum. Včera, dneska, zítra zas,
Nevadí mu ani mráz.
(medvěd)
Každému je pro radost
(žák, lenoch, šikula)
H Á D A N K Y Nikola URBÁNKOVÁ (5. ročník)
1.
Popelka ho přebírá,
pne se do výšky.
Kdo si na něm pochutná?
Holub nejspíše.
2.
Má tvar jako báň kostela,
sukní, co jen si ráčí,
uvnitř panenku doběla,
po které oči pálí.
3.
Zelené, žluté, červené
člověku žízeň zažene.
Který strom má v září k mání
to slaďoučké pochutnání.
4.
Kdo k němu čichá
v malé chvíli,
uroní slzy
krokodýlí.
Ne každému
takhle škodí,
k ovaru se
tuze hodí.
5.
Tenké tělo, velká hlava,
ostré zoubky.
Dírkou do dveří pojukává
do chaloupky.
(hrách, cibule, jabloň,křen, klíč, smeták,
židle, činely, slepice, voda)
6.
Vousy
nosí
na
tyčce.
Celou
kuchyň
vysmýčí.
7.
Pěkně vítám !
Dobrý den !
Hned budete usazen.
Jako pejsek
věrně čeká
vedle stolu.
Nezaštěká !
8.
Mlčely a seděly,
zlatě na svět hleděly.
Když spustily svoje břinky,
roztančily se i holinky
ve svátek a v neděli.
9.
Když udělá ko, ko, ko,
načechrá si peří.
Bude vejce naměkko
pro mne na večerři.
10.
Pluje v mráčku, mává z vláčku,
padá v dešti, listí leští.
Když ji mrazy na zem srazí,
leží v závějích coby bílý sníh.
O líném myslivci
Nikola URBÁNKOVÁ (5. ročník)
V Nezamyslicích v myslivně bydlel myslivec Přemysl se svojí ženou a synem
Přemyslem. Mladý Přemysl si usmyslil, že nebude pracovat a bude líný. Tento úmysl dobře
plnil. Nepohnul se ani, když kolem lezl starý myšák nebo když bylo potřeba rozdmýchat oheň
v peci.
Přemyslovi se líbila mladá mydlářka, která chodila kolem myslivny s mýdlem na
zámek. Mladá mydlářka byla velice krásná a na líného myslivce ani nepomyslela.
Přemysl se nad sebou zamyslel, vymýtil svoji lenost z těla a namluvil si krásnou
mydlářku.
Ludmila BŘINKOVÁ
SAFARI
Pojedeme na safari,
Viděli jsme pivovary.
V nich si pivo dáme,
Pak si zazpíváme.
Viděli jsme hezkou opici,
Jak má Dlouhou hadici.
Potkali jsme hezkého jelena,
Před námi louka zelená.
Viděli jsme Vítka,
Jak má na sobě smítka.
Pak jsme jeli nazpátek,
Už má Vítek čistý kabátek?